Kiwi z vlastní zahrádky
Pěstování tohoto ovoce se do střední Evropy dostalo asi před třiceti lety z Nového Zélandu. Plody připomínají novozélandského ptáka kivi – odtud dostaly pojmenování, které zlidovělo.
Odrůdy velkoplodého kiwi, aktinidie čínské (Actinidia deliciosa), lze ve střední Evropě pěstovat jen v polohách s mírným klimatem. Ani ve vinorodých oblastech nedozrávají na rostlině. Proto se sklízejí v říjnu až listopadu před příchodem mrazů a pak se uskladňují v chladné, větrané místnosti. Podle potřeby se pak přenášejí do místnosti s pokojovou teplotou, kde dozrají do konzumní zralosti. Nejznámější odrůdou je ‚Haiward‘. Odrůda ‚Starella‘ dává poněkud nižší výnosy, ale je odolnější vůči mrazu. Nová odrůda ‚Green Light‘ je raná, a protože později kvete, uniká jarním mrazům.
Méně náročnou alternativou je drobnoplodé kiwi – aktinidie význačná (Actinidia arguta). Plody velikosti angreštu mají hladkou slupku a dozrávají na rostlinách. Odrůda ‚Weiki‘ je silně mrazuvzdorná, proto ji lze pěstovat i ve vyšších polohách. ‚Maki‘ má dekorativní plody s červenou slupkou a zelenou dužinou. ‚Ken’s Red‘ má plody purpurově červené, a to i s dužinou.
Oba druhy aktinidie jsou cizosprašné: samičí rostliny potřebují opylovače, alespoň jednu samčí rostlinu na několik samic. Samosprašné výjimky jsou ‚Issai‘ nebo ‚Solo‘. Maloplodá kiwi mívají úrodu kolem 5 kg z jedné rostliny. Z velkoplodých odrůd můžete na dobrém stanovišti sklízet 15–25 kg plodů. Pro výsadbu aktinidie volte polohu chráněnou před větrem, nejlépe před osluněnou zdí. Oba druhy vyžadují slabě kyselou půdu s nízkým obsahem vápníku. Vhodný termín pro výsadbu je od poloviny dubna (což v letošní mimořádné zimě nebylo možné) do konce května – takže neváhejte.
Foto: Depositphotos (1)
Sdílejte:
