Krásná Marlene Dietrich byla ženou činu: Slavná herečka se postavila i Hitlerovi, měla poměr se ženami a málem přišla o nohy

Marie Magdalene Dietrich, jak znělo její rodné jméno, se narodila 27. prosince 1901 v Berlíně. Její otec, důstojník v armádě, zemřel, když byla ještě malá, a její matka znovu vstoupila do manželství s plukovníkem Eduardem von Losch. Vyrůstala v přísné protestantské rodině, která měla vysoké očekávání ohledně vzdělání a disciplíny. Přestože Marlene zpočátku inklinovala k hudbě a hrála na housle, její kariéra v hudbě skončila ve chvíli, kdy předstírala zranění zápěstí, aby mohla změnit svůj umělecký směr.

Dospívání Marlene bylo provázené její vzrůstající vášní pro umění a touhou stát se nezávislou ženou. Své mládí strávila mezi berlínskou elitou, navštěvovala prestižní školy, mluvila plynně francouzsky a anglicky a přitahoval ji svět divadla a filmu. Berlín ve 20. letech minulého století byl kulturním centrem a Marlene měla přístup k avantgardnímu umění a bohémské společnosti. V jednadvaceti letech se konečně zapsala do divadelní školy.

Mezinárodní hvězda

Marlene debutovala na jevišti v roce 1922 a v menších filmových rolích se objevovala ve 20. letech, hlavně díky pomocnému režisérovi Rudolfu Sieberovi, který se později stal jejím celoživotním partnerem. Její kariéra začala prudce stoupat, když ji režisér Josef von Sternberg obsadil do filmu Modrý anděl z roku 1930. Postava Loly-Loly, svůdné zpěvačky kabaretu, udělala z Marlene mezinárodní hvězdu. V tomto filmu vystupovala ve slavných pánských kalhotách a cylindrech, což zpečetilo její status sexuálního symbolu a průkopnice androgynní módy.

Po úspěchu Modrého anděla se Marlene přestěhovala do Hollywoodu, kde se její spolupráce se Sternbergem rozvinula do dalších filmových hitů jako Maroko, Šanghajský expres nebo Blonde Venus. Fanoušky byla obdivována pro svůj okouzlující a záhadný vzhled, který kombinoval dravost s elegancí.

Hitlerovo lákání a odvážné odmítnutí

Během 30. let si Marlene Dietrich získala pozornost nejen jako filmová hvězda, ale i díky svému postoji vůči nacistickému Německu. Adolf Hitler a jeho ministr propagandy Joseph Goebbels byli jejími velkými obdivovateli a několikrát ji lákali zpět do Německa s příslibem bohatství a prestiže, pokud by se stala „tváří Třetí říše“. Marlene ale nacismus jednoznačně odmítla a o Hitlerovi dokonce prohlásila, že je idiot. Později dokonce ve své autobiografii přiznala, že Vůdce byl jediným člověkem, kterého opravdu nenáviděla.

V roce 1937 se Marlene stala americkou občankou a otevřeně podporovala spojence. Během druhé světové války hrála pro americké vojáky na frontě, což bylo nesmírně odvážné vzhledem k její německé národnosti. Dietrich riskovala život, když vystupovala na nebezpečných místech, a stala se symbolem odboje proti nacismu. Její rozhodnutí odmítnout Hitlera a otevřeně podporovat Spojence udělalo z ní nejen herečku, ale i hrdinku. Marlene ve své snaze nepolevila a spojenecké jednotky podporovala po celou válku. Když se pak po válce do Německa vrátila, zbylí příznivci nacismu ji ze země v podstatě vyhnali. Do rodného Berlína se pak už Marlene nikdy nepodívala.

Láska bez hranic

Marlene Dietrich byla známá nejen svou prací, ale i svým milostným životem. Byla ženou, která přitahovala jak muže, tak ženy. Mezi její slavné milence patřili například Jean Gabin, John Wayne, Yul Brynner nebo Erich Maria Remarque. Byla otevřená ohledně své bisexuality, což v té době bylo považováno za šokující, ale Marlene se tím netajila a vždy žila podle svých vlastních pravidel. Přestože byla vdaná za Rudolfa Siebera od roku 1923 až do jeho smrti v roce 1976, jejich manželství bylo nekonvenční. Zůstali přáteli, i když měli každý své romantické vztahy. Marlene a Rudolf spolu měli jednu dceru, Mariu Rivu, která později napsala biografii o své matce, odhalující i temnější stránky jejího života, jako závislost na alkoholu a nespokojenost se sebou samou.

Z ikony invalidou

Marlene Dietrich se stala nejen filmovou hvězdou, ale také módní ikonou. Její styl – kombinace mužského a ženského oblečení – inspiroval mnohé generace. Navzdory tomu, že v 50. letech její filmová kariéra začala slábnout, nikdy neztratila své fanoušky. Vystupovala na koncertních pódiích po celém světě a její hluboký, smyslný hlas fascinoval publikum ještě v 60. letech.

Ale s věkem přišly i zdravotní problémy. V 60. letech jí lékaři diagnostikovali problémy s krevním oběhem a doporučovali amputaci dolních končetin. Marlene se však na jakoukoliv léčbu vykašlala a pokračovala v bujarém životě, v němž si užívala alkohol i drogy. V roce 1979 utrpěla vážné zranění, když si při pádu zlomila nohu, a poté se stáhla do ústraní. Prakticky si doma lehla do postele a od té doby už se na nohy nepostavila. Poslední léta svého života strávila v izolaci v pařížském bytě, kde zemřela 6. května 1992 ve věku devadesáti let. Její pohřeb v Berlíně byl velkolepou událostí, kde se shromáždily tisíce lidí, aby vzdaly hold ženě, která změnila svět filmu i politiky.

Baví vás showbyznys? Vyzkoušejte si v našem kvízu, jak dobře se vyznáte v hollywoodských hercích a jejich rolích.