Holka z Valašska a rodilý Pražák dokazují, že pokud dva spojuje stejný pohled na svět, nezáleží na rozdílném prostředí, z něhož pocházejí, ani na věku. A už vůbec ne na odlišnosti kariér. Lídě (35) a Sašovi (49) Rašilovovým to spolu klape, jsou šťastní a je to na nich znát.
Co valašského vám, Sašo, přinesla Lída do pražského života?
Saša: Je toho spousta. Samozřejmě frgály a kyselicu, ale třeba taky nová slova. Nedávno si naše Mařenka kreslila a najednou říká: Jé, to je v háji, já jsem to přečmrkla. Ptám se jí, co to říkala, a ona: No, tady jsem to úplně přečmrkla. A já od toho stolu takhle koukám přes celou kuchyň dozadu, kde stojí Lída, a vidím, jak jenom dělá, že tam není, a cukají jí ramena, jak se směje. Takže my máme doma takový folklor.
Lída: To je pravda. Mařenka ještě říká, že má ráda vajca místo vejce, nebo, že si dá rýžu.
Saša: Pobyt u babičky jí vždycky jazykově demoralizuje, ale já to mám rád. Tím, že jsem jako herec hodně orientovaný na jazyk, na mluvený projev, navíc Valašsko miluju, tak je to pro mě, jako kdyby začala hrát cimbálovka.