Milostný příběh Jacka a Rose z filmu Titanic dojímá i po letech od uvedení filmu. Kdo byla skutečná Rose z Titanicu, která inspirovala režiséra snímku Jamese Camerona? Beatrice Wood měla pestrý život, ale pravou lásku nenašla. Přečtěte si její pozoruhodný životní příběh.
Fiktivní milostný příběh Rose a Jacka z Titanicu si získal srdce mnoha diváků. Řada z nich tajně doufala, že je založen na skutečné události, ale tak tomu není. Je však pravdou, že postava filmové Rose DeWitt Bukater byla inspirována skutečnou osobností jménem Beatrice Wood. James Cameron si vybral její životní příběh, protože jej zaujala svým humorem, šarmem a kreativitou. Beatrice Wood se narodila v San Franciscu v roce 1893 bohatým a společensky dobře postaveným rodičům. To má společné i s filmovou Rose. Když bylo malé Beatrice pět let, její rodina se přestěhovala do New Yorku. Následně ji rodina poslala do Paříže, kde strávila rok v klášteře. V Evropě dokončila školu a užívala si zde chození do muzeí, galerií a divadla. V roce 1912 se nenacházela na palubě Titanicu, jak by si mnozí mohli myslet, ve skutečnosti tou dobou bojovala se svou matkou, které se nelíbil její plán stát se malířkou. Nakonec však matka svolila k tomu, aby se v Evropě Beatrice umění věnovala.
Postupem času se Beatrice našla v hraní v divadle. V tomto čase však vypukla první světová válka a rodiče Beatrice se ji rozhodli odvézt zpět do New Yorku. Pod uměleckým jménem Mademoiselle Patricia si zahrála ve více jak 60 rolích. Během práce v divadle se dozvěděla o Francouzi, který ležel osamělý v nemocnici. Beatrice se Francouze zželelo, protože si prý neměl kvůli jazykové bariéře s kým popovídat. Beatrice mluvila plynule francouzsky, a tak se jej rozhodla navštívit. Při druhé návštěvě se potkala s jeho přítelem Marcelem Duchampem, který byl rovněž umělcem. Okamžitě mezi nimi přeskočila jiskra. Ovšem nebyl jediným mužem, který jí učaroval. Seznámil ji se svým přítelem spisovatelem Henri-Pierrem Roché. Brzy se Beatrice ocitla v milostném trojúhelníku. Henri-Pierre Roché byl prvním mužem, který jí nakonec zlomil srdce.
Beatrice se neustále snažila uniknout kontrole své matky. Utekla do Montrealu, kde se seznámila s manažerem divadla Paulem, který jí vnukl nápad, aby se naoko vzali, namluvil jí, že jí matka pak nechá na pokoji. Byla to však zrada, Paul Renson ji pouze využíval. Nakonec bylo jejich manželství anulováno. Další její osudovou láskou byl herec Reginald Pole, který jí však bohužel také zlomil srdce. Zklamaná Beatrice se naplno ponořila do práce, tentokrát se její vášní stala keramika. Rozhodla se pro dráhu hrnčířky, které se naplno věnovala. Ačkoliv nejdřív měla sotva na to, aby se uživila, posléze se stala vyhledávanou umělkyní. O svém životě napsala knihu.
Ze všech příběhů, které život napsal, si režisér Titanicu James Cameron vybral právě příběh Beatrice Wood. Jeho představou totiž bylo, že Rose DeWitt Bukater bude nespoutaná mladá žena s dominantní matkou. James Cameron narazil na autobiografii Beatrice Wood a měl jasno, kdo poslouží jako podklad pro nově vznikající filmovou postavu. Dokonce Beatrice Wood pozval na premiéru filmu, ta ale kvůli špatnému zdraví s díky odmítla, v té době jí bylo 104 let. Na film se odmítla podívat s tím, že „ví, že bude smutný, a ona ve svém věku už smutná být nechce“. Zemřela osamocená jen o pár dní později, ve věku 105 let.
Zdroj: Reel RunDown
