Svým pozitivním a mnohdy až alternativním přístupem k životu je Tomáš proslavený. Vše je krásné, sluníčkové a nic není problém. Každý den si tak zpěvák vychutnává plnými doušky, protože moc dobře ví, jak je lidský život pomíjivý.
Trauma a výčitky
Malá sestřička zemřela, když bylo Tomášovi osm let a z jejího odchodu se dlouho vzpamatovával. „Měl jsem z toho velké trauma. Byla malinká a plakala. Já tehdy chodil na ranní tréninky a vždycky si říkal, že bych raději žádnou ségru neměl. Že furt řve a já se nemůžu vyspat,” přiznal zpěvák v pořadu Povídej. ‚‚Pak jsem to nesl hodně těžce a vyčítal si, že jsem její smrt přivolal,“ dodal s tím, že ho trápily výčitky. A to nebyla jediná rána osudu pro malého chlapce.
Už se nevrátil
O dva roky později přišel také o milovaného tatínka, jemuž se stala osudnou vášeň pro horolezectví. Otec začal po revoluci podnikat a vzhledem k tomu, že to byl tehdy hodně tvrdý byznys, všechny starosti si chodil léčit do hor. ‚‚Rozhodl se vyšlapat na obrovský štít a nevyšlo to. Už se nevrátil,“ popsal Tomáš, který si původně myslel, že je tatínek někde na služební cestě. „On totiž odjel a nikomu nic neřekl a dlouho se nevědělo, kde je. Pak to bylo špatné. Je ale pravda, že si nepamatuji okamžik, kdy mi to máma řekla,“ dodal a potvrdil tak, že děti mají oproti dospělým úžasnou vlastnost a to vytěsnit špatné věci, které se jim staly.