Herectví přitom nebylo Jakuba první volbou, i když předpoklady k tomu měl už odmala. Rád se předváděl před celou třídou a bavil ostatní. Jak sám říká, když se k tomu přičte ještě jeho menší ADHD, tak tam někde vznikla vášeň pro film.
Puberta ve znamení trávy a holek
V době, kdy byl Štáfek objeven pro seriál Ulice hrál celkem obstojně fotbal. Musel se ale rozhodnout jen pro jedno, protože skloubit nekonečné natáčení s tréninky a zápasy, bylo po čase nereálné. ‚‚Dal jsem přednost filmu. Ale byl to asi alibistický argument pro to, abych s fotbalem skončil, protože už se mi moc nechtělo. Nebavilo mě to, zajímaly mě jiné věci,“ prozradil Jakub v pořadu 7 pádů Honzy Dědka, s tím, že do míče kopal deset let. S pubertou a známou tváří z televize ale přišly úplně jiné zájmy. „Začali jsme kouřit trávu a byly to holky,” přiznal Štáfek s úsměvem.
Arogantní frajírek s pořádně prořízlou pusou
Divoké večírky, propařené noci a trocha arogance vytvořily zpočátku obrázek mladého floutka, kterému úplně nezáleží na tom, jak na něho okolí pohlíží. Mimo herectví Jakuba velmi lákala režie a dlouho natáčel reklamy. Se svou povahou ale nebyl úplně diplomat. ‚‚To mi nikdy úplně nešlo, jsem spíš typ, co na srdci, to na jazyku. Vím, že jsem si tím u pár klientů zavřel vrátka, ale měl jsem pak čistý stůl,” přiznal Jakub upřímně pro Idnes.cz. Herec se zkrátka s ničím moc nepáře, a když se mu něco nelíbí, dokáže to dát velmi hlasitě najevo.