Zorka Hejdová: Nejlepší ráno na světě? Když jsem se poprvé probudila vedle svého muže

Moderujete Snídani s Novou a do práce vstáváte brzo. Jak to zvládáte?

Blbě. (smích) Nejsem ranní ptáče, ale kvůli pracovním povinnostem, nejen ve Snídani s Novou, jsem se musela naučit vstávat a být plná energie již od brzkého rána.

Jak jste se k moderování dostala?

Byla to zvláštní cesta. V té době se zrovna spouštěla československá MTV, kam jsem se hlásila na veřejný casting, přičemž jsem postoupila do nejužšího kola. Najednou za mnou ale přišel dramaturg Snídaně s Novou a nabídl mi, jestli si nechci zkusit kamerové zkoušky tam. Tak jsem si řekla proč ne. Nakonec mě oslovili s nabídkou moderování. Měla jsem velké dilema, jestli dál zkoušet MTV, nebo jít rovnou do Snídaně. MTV se teprve rozjíždělo a vše bylo nejisté, proto jsem to odmítla a udělala jsem dobře. Letos to bude již osmý rok, co jsem součástí skvělého ranního týmu.

V kolik musíte vstávat?

Budík si nastavuji na 3.30 a i po těch letech mi to dělá stále problém. Ve snídani se střídá pět moderátorských párů a tělo nemá šanci si zvyknout na každodenní pracovní režim. Jednou v týdnu se člověk zblázní a musí vylézt z postele už v půl čtvrté ráno. Takže to snáším stále těžce a je to pořád výzva. Byly doby, kdy jsem musela vstávat i častěji, ale ty jsou naštěstí dávno pryč.

Dělalo vám zprvu problém naučit se vstávat?

Už od začátku to bylo peklo a pořád tak trochu trvá. Je pravda, že když jsem ve Snídani začínala, tak mi bylo devatenáct a byla jsem opravdový spáč. Nedělalo mi problém vylézt z postele třeba až na oběd, což už je dnes samozřejmě minulostí. Teď už si zvykám, a i když třeba nemusím vstávat brzo, tak se probouzím nejdéle v devět. Takže jsem víc ranní ptáče, než jsem byla.

Co vás zaručeně probudí?

Už je to déle než půl roku, co jsme si pořídili s manželem psa. Moje rituály se tak trochu změnily. Pes je jako dítě. Když začne v osm ráno štěkat, vzbudí mě a já už neusnu. Můj režim se tak trochu točí kolem něj. Pokud mě nevzbudí telefon, tak hafan je jistota. Standard je osmá až devátá ranní.

Když musíte vstávat opravdu brzo, jak se co nejrychleji probudíte? Máte na to nějaký recept?

Protože vysílám ve dvojici se svým mužem, tak on je ten, kdo mě tahá za nohu z postele. On vstane na první zazvonění budíku a já až na to páté. Nejvíce mi pomáhá dát si něco dobrého k snídani, trochu se posilnit a pak si v autě pustit nahlas nějakou dobrou muziku. Když se nebudeme bavit jen o vstávání do Snídaně, tak si dám nejen dobrou snídani, ale jdu si i zacvičit. To mi hodně pomáhá. Pohyb všeobecně je dobrá volba pro nakopnutí po ránu.

Chodíte spát brzy?

Všichni si myslí, že chodím spát třeba v osm, abych se vyspala, ale já sem spíš noční tvor. Chodím si lehnout až kolem jedenácté, stejně dříve neusnu. Ve čtvrtek tak standardně spím čtyři hodiny.

Snídaně je důležitá pro nastartování organismu, stíháte si ji připravit doma?

Manžel se většinou stihne nasnídat ještě doma, jelikož vstává o patnáct minut dříve. Já většinou snídám až v autě a třeba sušenky BeBe jsou dobrá alternativa. Můžu si je zabalit s sebou a dopřát si sušenku po cestě do práce, ale i ve studiu. Při natáčení máme i pauzy, během kterých se stihnu najíst.

Máte nějakou oblíbenou snídani? Třeba z dětství?

Jako dítě jsem milovala klasický bílý rohlík, který jsem si namáčela v kakau. To už mi přijde dneska lehce zvrácené. Pořád mám ale hodně ráda sladké a miluju palačinky a lívance. Když jsem doma, tak je dělám téměř pořád. Jinak většinou snídám na přeskáčku, ale nejčastěji právě BeBe sušenky, bílý jogurt, müsli s mlékem a do krabičky s sebou si beru ovoce.

Cítíte rozdíl, když se ráno nestihnete nasnídat?

Ovlivňuje mě to hodně. Když jsem chodila na gympl, tak pro mě snídaně nebyly důležité. Doteď nechápu, jak se to dalo zvládat. Teď už to nedělám a je pravda, že se cítím mnohem lépe. Nedávno jsem se ráno nestíhala nasnídat a šla rovnou na cvičení. Trénink bez jídla, to prostě nejde. Opravdu poznám rozdíl ve výkonnosti během dne, pokud se stihnu nasnídat.

Liší se vaše snídaně v pracovním týdnu oproti těm víkendovým?

Rozdíl je veliký. Kdo sleduje můj Instagram, určitě poznal, že si ráda připravím lahodnou snídani. O víkendu to jsou palačinky nebo lívance s jahodami. Nejradši snídám v klidu se svým mužem. Momentálně už je i hezké počasí a můžeme snídat na terase. To mám ráda ze všeho nejvíce.

Jak zvládáte neúprosná pondělní rána?

Většina lidí má po víkendu krušná rána. Pravdou je, že pro mě nejsou neúprosná. Nejvíce krušný mám čtvrtek, protože ten den bývá hodně událostí. Nasnídám se, běžím do Snídaně, pak něco moderovat nebo hrát v muzikálu. Kolikrát to bývá nonstop čtyřiadvacet hodin.

Jaké to je, chodit s manželem do práce?

Nemám si na co stěžovat. Poznali jsme se v rádiu a od té doby jsme spolu zvyklí moderovat. Je to hrozně super, protože je těžké s někým vytvořit moderátorskou dvojici tak, aby si rozuměla a dokázala se sladit. U nás například perfektně funguje situace, kdy jeden začne větu a druhý ji dokončí. Navzájem si dotahujeme fóry a vždycky víme, co od toho druhého čekat. Vzájemně se skvěle doplňujeme. Je to super i pro klienty, protože často hledají moderátorskou dvojici muž a žena a to je vcelku těžké najít. Nás už ale mají jako hotový balíček.

Je někdo z vás po ránu bručoun?

No, jsem to já! Ne že bych byla vyloženě nepříjemná, spíš nejsem schopná vůbec po ránu komunikovat. Já se většinou probouzím až po cestě do práce. Ale ty první minuty, přiznávám, že jsem asi trochu bručoun.

Vzpomenete si, jaká snídaně vám vyloženě vyrazila dech?

Nebyla to typická snídaně, ale ta v televizi. Můj manžel mě požádal o ruku v přímém přenosu. To bylo asi nejoriginálnější ranní překvapení, které mi nachystal. Sice nebylo nic k jídlu, ale bylo to ráno, na které budu vzpomínat do konce života.

Zaskočilo vás to?

Na to se mě ptá hodně lidí, protože si myslí, že to bylo domluvené. My jsme se o svatbě ale zatím vůbec nebavili,  proto to pro mě bylo absolutní překvapení. Já odjížděla ráno do televize a on ještě normálně spal, takže by mě to vůbec nenapadlo. V tu dobu se mnou ještě nemoderoval, a když se tam najednou zčistajasna zjevil, byl to maximální šok.

Jaké byly ty první pocity? Já si to totiž nedokážu vůbec představit.

První pocity byly, že jsem v nějakém snu, někde na Marsu. Vůbec jsem nechápala, co se kolem mě děje. Připadala jsem si jak ve filmu. Pak mi to začalo docházet a začala jsem brečet a byla jsem hrozně dojatá. Poté přišel samozřejmě pocit štěstí. Mám ráda překvapení a on to ví, takže to bylo perfektní.

Jaké bylo jiné nejlepší ráno v životě, kromě těch zásnub?

Kvůli tomu, že nemám moc volného času, mám ráda klidná rána, kdy se probudím doma se psem, svítí sluníčko, uděláme si lívance, jdeme se někam projít. To jsou pro mě ta nejlepší rána, nic jiného nepotřebuju. Ale jaké bylo to nejlepší? Určitě ráno po svatbě bylo úžasné, když se člověk poprvé probudí vedle svého manžela.