Příbeh čtenářky: Kamarádka přestala poslouchat moje rady. Nakonec skončila v nemocnici!

To je jen počáteční zhoršení stavu na začátku léčby,“ snažila se mě Anna uklidnit mezi záchvaty kašle. Její bledý obličej zrudl. Položila jsem jí ruku kolem ramen a vyděsila jsem se: „Ty máš horečku! Neblázni, musíš k doktorovi.“ Jen odevzdaně odpověděla, že se zeptá Františka, jestli je to v pořádku. „Jak v pořádku?“ rozzuřila jsem se. Už jsi snad zapomněla na svůj poslední zápal plic? Zlobila jsem se marně. Anička už doktorům nevěří. Jen svému léčiteli. Zato bezmezně.  

Podivný šaman

Začala k němu docházet na podzim loňského roku, když ji trápily deprese. Antidepresiva brát nechtěla, a tak hledala alternativu. František, homeopat a šaman, jak se sám označoval, jí ji poskytl. Anička pro něj měla jen slova chvály. Už po prvním sezení jí prý bylo mnohem líp. Jestli za to mohly jeho kapičky, nebo spíš to, že se pohybovala na čerstvém vzduchu a dostatečně spala, jsem tehdy neřešila. Hlavně že jí to pomáhá. František jí poradil i to, jak se stravovat: žádná jodovaná sůl, žádná pšenice, nic ostrého... „Říká, že se mé tělo potřebuje důkladně pročistit. Začneme detoxikací...“ Když mi ale ukázala úplně zanícená záda, vyděsila jsem se. To prý patří k terapii, pokožka takhle reaguje, protože se do malých ranek vtírá dráždivý olej. Nevěřila jsem vlastním očím, když jsem pupínky viděla. Ale ještě méně jsem věřila svým uším, když se rozplývala, jak je Františkovi vděčná. „Je tu pořád pro mě. Můžu mu zavolat třeba i v noci.“

Patent na pravdu

Zapomínala ale na to, že František to nedělá jen pro její vděčnost. „Léčba“ stála Aničku pěkné peníze. Celý ten její František mi začal být podezřelý. Anna si ovšem žádné pochybnosti nepřipouštěla a peněz ani v nejmenším nelitovala. Když jsem se o penězích zmínila, dotklo se jí to. „Ty mi to chceš jen znechutit! Vůbec ničemu ale nerozumíš. František mi dal novou chuť do života. Nevím, co bych si bez něj počala. To už si neumím ani představit.“ Jen nahlas řekla, co už jsem dávno tušila. A skutečně tomu nerozumím. Nechápu, proč se moje inteligentní kamarádka musí o všem radit s tím chlapem. Nejen o zdravotních problémech. Naprosto o všem. Svěřovala se mu, když měla problémy se svou dcerou nebo v zaměstnání. A dělala všechno, co jí František poradil. Od té doby, co je u něj v „léčení“, se nelíči ani si nelakuje nehty, protože „František si myslí, že to není správné“.

Poučí se?

Nech ji být, když s ní není řeč, říkala jsem si dlouho. Ale když proti mně seděla s horečkou a kašlem, už jsem nemohla mlčet. A výsledek mého naléhání, ať se na léčitele vykašle a jde k doktorovi? Anička beze slova vstala a odešla. Včera jsem ji navštívila v nemocnici. Má zápal plic. Já jsem si mezitím toho jejího spasitele „vygúglila“. Když zase začala mluvit o tom, že se s ním musí poradit, jen jsem jí podala vytištěné papíry, ať si to v klidu přečte. Třeba jí zkušenosti jiných lidí otevřou oči. Alespoň doufám!