Jak za socialismu vypadaly výslechy u StB: Probíhalo mučení jako ve středověku, fyzické tresty, psychické týrání i drogy

Prokletá Bartolomějská

Výslechy se odehrávaly v různých objektech, které StB využívala po celém Československu. Jedním z nejznámějších míst bylo sídlo StB v Bartolomějské ulici v Praze, kde se nacházela speciální vyšetřovací místnost. Tato místnost byla navržena tak, aby maximálně izolovala oběti od okolního světa, čímž se umocňoval jejich strach a pocit bezmoci. Oběti byly často zadržovány ve tmavých, vlhkých celách, kde byly vystaveny neustálému psychickému tlaku, který na ně komunističtí členové StB vyvíjeli.

Kromě Bartolomějské ulice byly výslechy také prováděny v jiných tajných objektech, jako byl například zámek v Uherském Ostrohu, který sloužil jako interní vězení pro zvláště důležité politické vězně. Tyto objekty byly pečlivě vybrány a přizpůsobeny tak, aby poskytovaly ideální prostředí pro dlouhodobé a brutální vyšetřování.

Středověk v moderním hávu

StB využívala širokou škálu metod mučení, které měly za cíl zlomit fyzickou i psychickou odolnost obětí. Fyzické mučení zahrnovalo například bití do hlavy, trhání vlasů, lámání prstů a končetin, pálení cigaretami nebo elektrické šoky. Některé oběti byly drženy v extrémních polohách po dlouhou dobu, což způsobovalo nesnesitelnou bolest a často vedlo k trvalým zdravotním následkům.

Vězněným lidem byla také odpírána strava na dlouhé dny, takže omdlévali hladem a podvýživou. Mezi „oblíbenými" mučícími metodami bylo také odpírání spánku, dokud jedinec neodpadl vyčerpáním, nebo nucení pochodovat po cele i přes naprosté vysílení. Vyšetřovatelé u výslechů používali také drogy, aby vůli jedince zlomili. K tomu se používala otupující látka skopolamin, vězňům byl podáván i psychoton, jemuž přezdívali pravdomluv. Ten způsoboval halucinace, mánie i deprese a další nepříjemné stavy.

Psychické mučení bylo často ještě zákeřnější a devastující. Vyšetřovatelé StB byli mistři v manipulaci a využívání strachu jako nástroje. Oběti byly často izolovány od světa, nebylo jim umožněno spatřit denní světlo, byly neustále konfrontovány s falešnými obviněními a byly jim podsouvány lži o jejich blízkých. Často byly oběti nuceny podepsat falešná doznání pod hrozbou, že jejich rodiny budou také zadrženy a mučeny. Tento psychický tlak vedl k mnoha nervovým zhroucením, depresím a v některých případech i k sebevraždám.

Zničené životy a rozvrácené rodiny

Výslechy u StB měly devastující dopad na životy obětí. Mnozí z nich byli po propuštění zadrženi v psychiatrických léčebnách nebo posláni do pracovních táborů, kde byli dále vystaveni nelidským podmínkám. Ti, kteří přežili, často trpěli dlouhodobými zdravotními problémy a psychickými traumaty. Někteří z nich se nikdy nezotavili a jejich životy byly nenávratně zničeny.

Rodiny obětí byly rovněž stíhány a trestány, i když na svobodě. Často byly vystaveny tlaku a šikaně ze strany státního aparátu, byly vyloučeny ze společnosti a jejich členové nemohli najít práci nebo studovat. Děti obětí byly často označovány za potomky „nepřátel lidu“, což vedlo k jejich ostrakizaci a znevýhodnění v rámci vzdělávacího systému. I dnes, po mnoha letech, jsou oběti těchto výslechů a jejich rodiny stále postiženy následky, které tato éra zanechala.

Zajímá vás život v totalitě? Přečtěte si, jak se žilo za komunismu v panelácích.