Štěstí na dosah 5: Správné bilancování
Je zajímavé, že cítíme-li se šťastní, nijak zvlášť po bilancování neprahneme. Zatímco opačný pocit nás k tomu přímo nutí. Je to dobře?
* Je a není! Na jednu stranu vám určitě pomůže, když si v hlavě srovnáte, proč vlastně se necítíte šťastně (nebo si dokonce připadáte přímo nešťastní). Ale racionálně! Nikoli formou sebelítosti a nářků na zlý osud a všeobjímající smůlu.
* Na druhou stranu je v situaci, kdy se necítíte zrovna „hopsa“, lepší bilancovat výběrově – výhradně pozitivně. To znamená sepsat si, co je na vaší momentální situaci příznivého (něco takového existuje i v těch nejhorších chvílích). Co a koho (i přes veškerou nepřízeň) máte na světě rádi, za co a za koho můžete být osudu vděční. To špatné vymeťte z mysli jako smetí.
* Jen málokteré přísloví je tak trefné jako to, co praví, že všechno zlé je pro něco dobré. Ačkoli bychom kvůli skrytým (či budoucím) kladům ty otevřené a aktuální zápory asi dobrovolně nevyhledávali, když už to tak je, využijte toho.
* Ani přísloví „dočkej času jako husa klasu“ není špatné, „trpělivost růže přináší“ je výborné a „každý mrak má zlatý okraj“ je přímo skvělé. Tak se jimi řiďte, jsou to názory prověřené zkušeností mnoha a mnoha generací.
* Jakmile byste při svém bilancování dospěli až do chvíle, kdy byste snad zauvažovali, že lepší by bylo nebýt, rovnou se zastavte. Jestli vás to napadá často, zajděte k psychologovi. Jestli jen občas, dejte si v duchu pohlavek a začněte plánovat, jak se vydáte za svým snem. A jestli vás to napadlo jen jednou, na okamžik, tak se zasmějte a řekněte si spolu se známým literárním citátem: „Bylo hůř a lidi si chválili!“
Foto: Depositphotos (1)
Sdílejte:
