Pro ženu je nejlepší kamarádka stejně tak důležitá jako životní partner. Vyslechne, poradí, povzbudí a pomůže, když to potřebuje. Může se smát i brečet, aniž by se bála, že se ztrapní. Řekne jí často VŠE, tedy i to, co svému muži říci nemůže nebo nechce. Proč je přátelství pro ženy tak důležité a jak poznat, že nejde o skutečné kamarádství, ale o přetvářku?
Ženy mají přirozenou potřebu sdílet, pečovat o druhé, být po ruce, když je blízcí potřebují. Některé události jako těhotenství, péče o děti a jiná, ryze ženská témata, probírají do detailu spolu, jedna do druhé se snáze vcítí, protože mají podobné prožitky a tedy pocit, že si v určitých věcech rozumí lépe než s muži.
Kamarádství je vztah, často na velmi hluboké úrovni. Kamarádce jsme schopny svěřit se s tím, co neřekneme ani matce. Je pro nás inspirací i záchrannou brzdou. Některým kamarádka dává víc času a pozornosti, než lidé z rodinného kruhu. Ale pozor, jako v každém vztahu, kterému se naplno odevzdáme – jsme velmi zranitelné a může nám to ubližovat.
Někdy není úplně snadné rozpoznat, o co ve vztahu mezi ženami doopravdy jde. Některé ženy (stejně jako muži) jsou falešné, dokážou druhé využít ve svůj prospěch. Mohu čerpat informace, se kterými naloží dle svého, mohou nám brát čas a energii. To, že nedávají na oplátku nic nebo málo, což buď přehlížíme, nebo ani nepostřehneme.
Některé vztahy mají své kořeny v dětství, kdy jsme si spolu hrály, chodily do stejné školy, měly stejné potřeby a zájmy. Vztahy pak udržujeme dlouhá léta, aniž bychom připustily, že už jsme každá na jiné vlně. Nechceme „zkazit“ kamarádství, a tak tolerujeme i to, že nás někdy kamarádka zradí… Odpustíme a uvěříme, že to bylo jednou a naposledy. Někdy nikoho jiného než kamarádky kolem sebe nemáme, a tak jsme shovívavé a leccos ustojíme… Mnoho žen si v sobě nese nezdravé mentální vzorce z dětství, nevnímají se jako sebe-vědomé bytosti a mají tendenci se nejen ženám, ale mi mužům, podřizovat a plnit jejich očekávání. Tyto ženy pak mají tendenci ocitat se v tzv. závislých vztazích, kde jsou v submisivní pozici, často i trpí, ale nejsou schopny ozvat se a prosadit. To platí i pro kamarádské vztahy, takové jsou ale nezdravé.
Zkusme si připustit, že i my můžeme (ne)vědomě ubližovat druhým. Často se tak děje, když si v sobě neseme vzorec, že silnější a rychlejší vyhrává. Soutěživými a dravými se stáváme na základě zkušeností, pod vedením lidí, kteří to s námi „mysleli dobře“, anebo jsme byly takto vedeny a nic jiného nepoznaly. Pak inklinujeme ke vztahům, kde se můžeme snadno prosazovat. I v dominantní pozici se ocitáme v tzv. závislém vztahu, proto je dobré formou introspekce najít svůj střed – vyrovnanost. Pokud jsme opakovaně zažily situace, kdy se ženy vedle nás necítily dobře, přestaly s vámi „bez důvodu“ komunikovat, je k úvaze, kde se stala chyba… Neznamená to, že jsme špatné, jen bychom měly umět nahlížet na lidi kolem sebe jako na partnery a ne jako na soupeře. A také chtít se vymanit z chování, které nám ani druhým nedělá dobře.
· Vyslechne vás, když máte něco na srdci.
· Můžete zavolat a povídat si „jen tak“.
· Povzbudí vás, když se vám něco nepovedlo.
· Nikdy vás před druhými neshodí.
· Nemusíte se bát cokoliv sdělit, nezradí vás.
· Podnikne s vámi akce, které si užijete obě (a kterým se muž obloukem vyhýbá).
· Z vašich úspěchů a pozitivních zpráv není nadšená.
· Negativní sdělení v ní naopak vzbuzují zájem a snahu je analyzovat.
· Máte pocit, že s vámi soutěží (o pravdu, slovo, pozornost…).
· Vaše návrhy neguje a prosazuje si své.
· Nenechá vás domluvit, vstupuje do hovoru se svými historkami.
· Po kontaktu s ní se cítíte unavená a „vysátá.“
Pokud přijímáme samy sebe takové, jaké jsme, umíme přijmout i tolerovat druhé. Kamarádství, kde není zášť, závist ani závislost, je skutečným obohacením. Ženy, které jsou schopny navázat hluboké přátelské vazby s jinými ženami, jsou vyrovnanější, protože jsou propojeny s ženskou zdravou energií, která nejen nabíjí, ale zároveň dodává vnitřní klid a pocit uspokojení.
