Partner paní Míši nečekaně ztratil práci. Nečekaně a kvůli tomu, že se redukují stavy se ocitl na dlažbě. Sebralo ho to a chvíli mu trvalo, že se s tím srovnal. Alespoň na oko. Jenže teď už je to rok.
Po neúspěšných pokusech o hledání práce sklouzl David zase k nicnedělání. A paní Míša vydělávala na chod domácnosti sama. Brala si práci navíc, on doma s ničím nepomohl, jen se lituje.
Její partner ležel na gauči, sledoval filmy, hrál hry a nudil se. Doma s ničím nepomohl, neuvařil, nenakoupil. Začal brát vše jako samozřejmost.
Paní Míša už toho má dost. Je unavená, nezvládá hodiny navíc v práci jen proto, aby se mohl její partner válet doma a pít pivo. Proto mu dala jasné ultimátum.
Paní Míša s partnerem žili spokojeným životem, kdy se oba spravedlivě dělili o své náklady na život. Jenže teď už je toho dost. David si buď do tří měsíců najde práci, nebo s ním paní Míša vztah ukončí.
