Příliš tvrdá versus tolerantní výchova: Jak oba tyto přístupy dětem škodí?

Příliš tvrdá autoritativní výchova

Tento typ výchovy zastávají rodiče, jejichž heslem je: „Škoda každé rány, která padne vedle.“ Většina rodičů tak jedná v dobré víře, věří, že k tomu, aby ze svého potomka vychovali slušného a úspěšného jedince, je třeba tvrdá ruka, přísný dozor a kontrola. Často rodiče vyznávající tento typ výchovy na své děti řvou a za každý prohřešek následuje tělesný trest. Vědci z Univerzity Cambridge nedávno přišli se studií, která naznačuje, že děti, které byly takto vychovány, mají menší mozkovou strukturu než jejich vrstevníci. V rámci studie porovnali mozky 94 dětí ve věku 12-16 let a ptali se jich, zda v minulosti děti zažily bití či řev.

Děti, které prošly příliš tvrdou výchovou, měly na snímcích mozku menší objem šedé mozkové hmoty a amygdaly. Tyto části mozku souvisí s emočním a duševním zdravím člověka. Vedoucí výzkumu, doktorka Sabrina Suffren, říká: „Důsledky jdou nad rámec změn v mozku. Myslím, že je důležité, aby rodiče i společnost pochopili, že časté používání příliš tvrdých výchovných metod může poškodit vývoj dítěte. Mluvíme o jejich sociálním a emocionálním vývoji a také o vývoji možku.“ Na druhou stranu je třeba dodat, že doktorka Sabrina Suffren nezavrhuje tělesné tresty úplně, její poznatky se netýkají rodičů, kteří občas plácnou dítě po zadku, pokud dítě zlobí. Další studie také poukazují na to, že příliš přísná autoritativní výchova vede u dětí k problémům s duševním zdravím (úzkosti, deprese), zhoršení jejich kognitivních schopností, problémům ve škole a zvýšené agresivitě dětí.

Tolerantní výchova

Protikladem tvrdé autoritativní výchovy je shovívavá tolerantní výchova, kdy rodiče dětem nevymezují žádné hranice, maximálně se jim snaží dát volnost a prostor. Děti si sami rozhodují o všem – kdy půjdou spát, s čím si budou hrát, jak dlouhý čas stráví na mobilním telefonu a počítači. Pokud něco není dle jejich představ, bývají děti podrážděné a mnohdy i agresivní. Přesto se rodiče snaží do vývoje jejich osobnosti nezasahovat a nenastavují mnohdy žádná pravidla. Takové děti dle psychologů nemají respekt vůčí druhým a sobecky si prosazují svoje zájmy. Dle klinické psycholožky PhDr. Blanky Pöslové je taková výchova špatně: „Dáváme dětem příliš prostoru, příliš široké hranice, naopak málo řádu a pevnosti. Všechno příliš je špatně. Tak jako není dobrý bezpočet zákazů a příkazů, není správná ani nadmíra volnosti, což je dnešní trend,“ řekla v rozhovoru pro Český rozhlas.

S jejím názorem se ztotožňuje i klinický psycholog, Dr. Jeff Nalin: „Pravidla a respekt jsou úzce propojeny, jedno nemůže existovat bez druhého. Rodiče, kteří nezavedou určitá omezení, nenaučí děti respektovat sebe a ostatní, což může negativně ovlivnit způsob jejich interakce s učiteli, vrstevníky a autoritami,“ říká v rozhovoru pro web Parents. Pokud se dětem nenastaví hranice a pravidla, vyrostou bez toho, aby věděly, co je dobré, a co špatné. Také mohou v životě nebezpěčně riskovat či propadnout závislostem, jelikož je v tomto ohledu nebude brzdit strach. Dr. Jeff Nalin také poukazuje na to, že některé studie naznačují, že i děti vychovávané tolerantní volnou výchovou mají stejně jako ty s tvrdou výchovou sklony k depresím a úzkostem. Na druhou stranu má tento typ výchovy i své plusy. Učí děti samostatnosti, vynalézavosti, kreativitě a tvořivosti. Také má pozitivní vliv na jejich sebevědomí, děti jsou si jistější ve svém vyjadřování.

Zdroje: https://www.cambridge.org/