Udělat kompromis a domluvit se na nějakém řešení nebývá vždycky jednoduché. Každý chce něco jiného a přiblížit se zlaté střední cestě je často nelehký úkol. Pokud jde o děti, je to ještě složitější. Navíc má někdy každý z rodičů zcela jiný názor na to, co je pro dítě dobré a co ne? A je názor jednoho z rodičů důležitější než ten druhý? S tím se potýká i naše čtenářka.
S prosbou o radu se na redakci Světa ženy obrátila paní Radka (41 let), která už neví, jak svou situaci řešit. S manželem se před třemi lety rozvedli. Nebylo to příjemné, oba bojovali o děti a dělali si naschvály. Její dnes již bývalý manžel vysoudil střídavou péči a začal vychovávat děti po svém, což se paní Radce nelíbí. Proto prosí o radu, jak postupovat.
Už nevím, jak dál a prosím o radu. Zkusila jsem všechno - domluvy, prosby, výhružky. Stále nic. S manželem jsme tři roky rozvedení, přestalo mě bavit být ponižovaná jeho bokovkami, o kterých věděli všichni, protože se s nimi veřejně tahal. Rozvod neproběhl dobře, protože si, chudáček, myslel, že si může obšťastňovat kdekoho a domů se přijde jen najíst, vyspat a pro čisté prádlo. Odmítla jsem mu dělat špatně placenou služku, a tak jsem udělala radikální řez. Tahali jsme se o majetek, který jsem mu rozhodně nemínila nechat, a když jsme se konečně rozvedli, vyměřily se alimenty a každý z nás byl vyplacen, usmyslel si najednou můj manžel, že chce děti k sobě. Obě a napořád.
Soudili jsme se rok a půl a nyní si vysoudil střídavou péči. Bydlí od nás 55 kilometrů, takže ve "svém" týdnu musí děti vozit každý den do školy a jezdit si pro ně. Kromě toho děti mají kroužky a angličtinu. Dokonce si posíláme vzájemně taky alimenty. Jenže problém je, že bývalý manžel nerespektuje pravidla, která s dětmi máme. Nemyslím si, že je to přehnané, ale klasický řád. Musí si napsat úkoly, učit se, večeřet před šestou večer, jít se koupat a po osmé být v posteli, kdy čteme pohádku. Chci, aby se dobře vyspaly a neponocovaly.
U bývalého manžela děti můžou koukat na televizi do půlnoci, ráno jsou unavené, ve škole v hodinách nedávají pozor, navíc je bývalý krmí spoustou fast foodu a cukru, na úkoly se prý mají vykašlat, protože co si vůbec učitelka dovoluje jim něco zadávat... Dokonce jsem zjistila, že párkrát děti nebyly v jeho týdnu na angličtině, přestože jim ji platím. Jejich otec prý taky neumí anglicky, tak proč by to měly umět naše děti. Nevím už, jak to udělat, abych dosáhla normální domluvy. Vždy trvá, než je dám dohromady v "mém" týdnu, a pak zase vesele znovu. Nemyslím si, že mám přehnané nároky, ale bývalý se mi snad přes děti mstí, nebo už nevím.
Zde se potkáváme se situací, kdy se bývalí partneři nedokáží shodnout na výchovném přístupu k dětem. Tento rozpor v přístupech může mít negativní dopad na vývoj a psychickou pohodu dětí. Podle popisu se Radka snaží vytvořit strukturovaný a zdravý životní styl pro své děti, zatímco přístup jejího bývalého manžela se jeví jako méně zodpovědný. Z psychologického hlediska potřebují děti stabilitu a konzistentnost ve výchově. Rozdílné přístupy rodičů mohou vést ke zmatení dětí a potenciálně k problémům s chováním nebo v učení.
Psycholog, psychoterapeut a zakladatel portálu Terapie.cz, který zkracuje lidem cestu ke správnému psychoterapeutovi. Se svými klienty nejčastěji řeší problémy v rodině nebo vztazích, úzkosti, deprese či pocity vyhoření. Soustředí se i na existenciální problémy bezvýchodnosti a nesmyslnosti nebo překonávání obtížných životních situací.
Pomoc hledejte na terapie.cz.
Jak má paní Radka postupovat v této situaci? Oba jsou rodiče dětí, chtějí pro ně to nejlepší, ale každý bere výchovu po svém. Má zasáhnout a situaci řešit až u soudu? Nebo si bývalý manžel může opravdu dělat, co chce, protože to jsou i jeho děti a pečuje o ně v těchto týdnech on? Jak byste se zachovali vy?
Příběh do redakce zaslala paní Radka A.
