Každý z nás má určitá očekávání, jak od sebe, tak od druhých. Je to úplně přirozené. Naše očekávání jsou odrazem našich představ, jak by něco mělo být či vypadat nebo jak by se měl někdo chovat. Zrcadlí se v nich naše zkušenosti, přání, potřeby a také naše hodnoty a priority. Jak se ale vyhnout zklamání z přehnaných očekávání a jak si udržovat zdravé vztahy s lidmi kolem nás?
Mít očekávání není nic špatného a nejde je úplně nemít. Pomáhají nám umět předvídat životní situace, připravit se na ně, představit si svou budoucnost a klást sobě i druhým určité nároky. Očekáváme například, že situace či vztahy budou úměrné tomu, kolik jsme do nich investovali ze sebe. Když druhým nebo nějakému cíli věnujeme svůj čas, úsilí a péči, přirozeně očekáváme, že se nám daná energie vrátí. Pokud však naše očekávání nejsou realistická nebo jsou příliš vysoká, mohou vést k pocitům nespokojenosti, k frustraci, zklamání a ke konfliktům.
"Položme si otázky: Co očekávám od druhých lidí? Jsou má očekávání přiměřená? Je to moc, je to málo? Zda jsou naše očekávání na místě, závisí na kontextu a povaze vztahu. Předpoklad, že náš kolega splní všechny naše pracovní úkoly bez chyb, nebo že náš přítel vždy pochopí naše pocity bez vysvětlení, je nereálný," říká terapeutka Šárka Hrabovská.
Mnoho zklamání pramení z našich nevyřčených nebo nejasně komunikovaných přání a potřeb. Pokud něco potřebujeme nebo očekáváme od druhých, dejme jim to jasně a srozumitelně najevo. Nikdo totiž nemá křišťálovou kouli a jen málokdo umí číst myšlenky, radí terapeutka. "Když tedy naše přání a potřeby vyslovíme nahlas, vyhneme se situacím, kdy druhá strana ani netuší, že něco očekáváme, a nemůže na to adekvátně reagovat. Komunikace nám také pomůže naše očekávání vylaďovat, přizpůsobovat a korigovat. Například nemohu automaticky očekávat od partnera, že si v domácnosti rozdělíme stejným dílem domácí práce, když je v životě nedělal. I když jsem na to zvyklá, by bylo to naivní. Bude potřeba o tomto komunikovat a sladit se."
Jedním z největších zdrojů zklamání je snaha měnit druhé lidi podle našich představ. Každý člověk je jedinečný a má své vlastní silné i slabé stránky. Přijměme své blízké takové, jací jsou, i se svými limity. Nikdo není dokonalý a všichni máme své hranice. Zvažte, zda jsou konkrétní osoby vůbec schopny vaše očekávání naplnit. Například pokud je partner spíše samotář, je zbytečné očekávat, že bude často a rád chodit do společnosti a pořádat večírky, i když my to milujeme.
Někdy naše přehnaná očekávání vycházejí z nedostatku vlastního sebevědomí a pocitu, že potřebujeme potvrzení od druhých. Pracujme na posílení svého sebevědomí a naučme se nacházet hodnotu v sobě samých, nezávisle na externích faktorech, radí terapeutka Šárka Hrabovská. Zdravé sebevědomí nám pomáhá mít reálnější očekávání a méně záviset na tom, co dělají druzí. Nepřesouvejme zodpovědnost, za svou spokojenost na druhé. Není to jejich povinnost a možná toho ani nejsou schopni a neumí to. Je nereálné očekávat, že nás partner udělá šťastnými, když o to neusilujeme primárně my sami.
Postoj vděčnosti je mocný nástroj, který nám pomáhá vidět pozitivní stránky života. Když si pravidelně připomínáme, za co jsme vděční, naše očekávání se mohou stát realističtějšími a méně náročnými. Praktikování vděčnosti umí posílit naše vztahy tím, že si umíme více všímat a oceňovat to, co pro nás druzí dělají.
Pracujme se svými myšlenkami. Je dobré umět se předem naladit na to žádoucí očekávání. Například: „jé, určitě to bude strašná nuda nebo určitě zapomněl nakoupit vs. užiju si to tam nebo večer si uděláme pěkný tak nebo tak“. Všimněme si, že v druhém případě můžete pro to, aby se naše očekávání naplnilo, sami něco udělat.
Očekávání jsou neodmyslitelnou součástí našich vztahů, ale když je máme příliš vysoká nebo nerealistická, mnohem častěji zažíváme zklamání. Vyjasňování si vzájemných očekávání a upřímná a otevřená komunikace o našich přáních a potřebách zvyšuje šance, že budou častěji naplněna, nebo naše očekávání korigujeme a budeme zažívat více spokojenosti a pohody ve svém životě.
Mgr. Šárka Hrabovská
"Jádrem mé práce je za pomocí užitečných otázek a jiných nástrojů hledat cestu k řešení klientovy obtížné situace. K tomuto řešení mohou napomoci různé zdroje, které jsou často již v životě klienta přítomné a terapie je pomáhá aktivovat. Spolu s klientem zaměřujeme pozornost ve směru žádoucí změny. Soustředíme se na to, co klient má ve svých rukou a s čím tedy může aktuálně pracovat, aby svou situaci vyřešil či zlepšil."
Šárku najdete na terapie.cz
Autorský text, terapie.cz
