Do pořadu Ženská tabu webu Lifee.cz přijala pozvání bývalá tanečnice Libuška Rohlíčková, která díky vážné nemoci svého syna poznala úskalí panických atak. Panické ataky jsou náhlé příhody intenzivního strachu a nepohody, jež jsou pro člověka, kterého zasáhnou, poměrně vyčerpávající zkušeností. A to nejen fyzicky, ale především psychicky. Panické ataky se většinou objeví bez varování a často v jedinci zanechávají pocit obrovské nejistoty, co se s jeho tělem a myslí děje.
Panický záchvat je náhlý a intenzivní nával strachu nebo úzkosti, který dosáhne svého vrcholu během několika minut. Během panické ataky mohou jedinci pociťovat řadu fyzických a psychických příznaků, které přichází zcela nečekaně a jako reakce na konkrétní spouštěče a mohou významně ovlivnit kvalitu života postiženého. "Moje psychika dostala velký záhul, kdy jsem kromě synovy cukrovky musela řešit samu sebe. Nakonec jsem to však s pomocí rodiny a přátel vybojovala," uvedla Libuška Rohlíčková v pořadu Ženská tabu webu LIfee.cz.
Přesná příčina panických atak není dosud zcela objasněna, k jejich vzniku však může přispívat několik faktorů. Jedním z nich jsou genetické faktory. Existují důkazy, které naznačují, že záchvaty paniky se mohou dědit z generace na generaci, což poukazuje na jejich možnou genetickou predispozici. Dalším faktorem, jenž může stát za vznikem panických poruch, jsou chemické reakce v mozku postiženého. Na vzniku panických záchvatů se může podílet nerovnováha neurotransmiterů, jako je serotonin a noradrenalin, které regulují náladu a reakce na stres. Na vzniku panické poruchy se mohou podílet také stres a trauma. Vysoká míra stresu nebo traumatické zážitky v minulosti mohou zvyšovat pravděpodobnost výskytu těchto záchvatů. Stresující životní události, jako je ztráta blízké osoby, rozvod nebo významné životní změny, mohou rovněž vyvolat panické ataky. Dalším faktorem, který může stát za vznikem panických atak, jsou určité druhy zdravotních potíží, jako jsou některá onemocnění štítné žlázy, srdeční onemocnění nebo poruchy dýchání. Ty mohou příznaky panických záchvatů napodobovat nebo je vyvolávat.
Užívání návykových látek může taktéž stát za vznikem panických poruch. Jde především o užívání stimulantů, jako je kofein, nikotin nebo dalších tělu nebezpečných drog. Panickou ataku však může způsobit také náhlé vysazení některých léků. Možnou příčinou pak mohou být i kognitivní faktory, jako negativní myšlenkové vzorce a zvýšená citlivost na určité situace. Jedinci se sklonem k negativnímu myšlení si mohou běžné tělesné projevy a pocity mylně vykládat jako příznaky vážné nemoci, což může vést ke vzniku paniky.
Panické ataky se projevují kombinací fyzických a psychických příznaků. Tyto příznaky mohou mít různou intenzitu a trvání. Mezi běžné projevy panických záchvatů patří bušení srdce, pocení, zkrácení dechu, bolest na hrudi, závratě, nevolnost a třes. V případě bušení srdce se postižený může domnívat, že má infarkt. Panické ataky mohou doprovázet návaly horka nebo chladu. Postižený může mít pocit, že se dusí. Strach v něm vyvolaný pak neschopnost nadechnout se dále zvyšuje. Jedinec trpící panickou atakou může zápasit s motáním hlavy a náhlým pocitem, že omdlí. Záchvat paniky mohou doprovázet žaludeční a střevní potíže, včetně nevolnosti a zvracení. Během panické ataky se mohou objevit pocity náhlé necitlivosti nebo brnění, zejména v rukou a nohou. Kromě fyzickým faktorů se panické ataky projevují v oblasti psychiky. Pro záchvaty paniky je charakteristický pocit blížící se zkázy nebo strach ze ztráty kontroly. Postižený může prožívat pocity derealizace. Velmi častý je pocit odtržení od reality. Mnoho jedinců prožívajících záchvat paniky se obává, že umírají nebo že brzy zemřou. Postiženého děsí také fakt, že často nad záchvatem paniky nemá sebemenší kontrolu.
Pochopení podstaty panických atak je pro zlepšení celkového stavu postiženého zcela zásadní. Klíčovým faktorem je v tomto směru porozumění tomu, že panika jako taková nás neohrožuje na životě. Jakmile tento fakt přijmeme za svůj, strach a úzkost sníží svou intenzitu. S uchopením panických atak nám mohou pomoci dechová cvičení, jako je technika hlubokého dechu na zvládnutí hyperventilace a celkové zklidnění nervového systému. Nápomocná nám v tom ohledu může být také kognitivně-behaviorální terapie, která pomáhá jedincům identifikovat a změnit negativní myšlenkové vzorce. V některých případech mohou být ke zvládnutí příznaků panických atak předepsány léky, které slouží jako selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu. Ke snížení četnosti a závažnosti panických atak může přispět snížení příjmu kofeinu a alkoholu, pravidelné cvičení a praktikování relaxačních technik.
Záchvaty paniky jsou intenzivní epizody strachu, které mohou významně ovlivnit život jedince. Pochopení příčin a projevů záchvatů paniky je klíčové pro zvládání a snížení jejich výskytu. Vhodnou léčbou, navozením klidu a celkovou změnou životního stylu se jedinci mohou naučit zvládat a překonávat vysilující projevy paniky a dosáhnout stabilizace svého života.
