Předvánoční doba je ideální čas pro bilancování a snahu něco v životě od nového roku změnit. Píšete si seznam předsevzetí a doufáte, že se splní do puntíku, protože tentokrát to opravdu dodržíte a zvládnete. Ať už to je touha zhubnout pár kilogramů, najít si novou práci nebo jen zlepšit rodinné vztahy. A někdy poslední zmiňované prostě ovlivnit nejde. Když nechce druhá strana, nemůže člověk nic moc dělat.
Paní Vlasta (78 let) je posledních osm let sama. Zemřel jí manžel a ona trpí samotou. Má tři děti, sedm vnoučat a dokonce už pravnoučata. Velká rodina však nezajistí to, že aby se necítila tak sama. Děti k ní nechodí, vnoučata vidí málokdy. Vlastně se nescházejí ani při běžných rodinných sešlostech, ale pouze tehdy, když mají děti narozeniny. Paní Vlasta je ze všeho moc smutná. Píše svým dětem dopis. Během celého roku za ní vůbec nechodí, ovšem na své narozeniny a na Vánoce se vždycky objeví a chtějí dárky, ideálně větší finanční obnos.
Děti,
je mi smutno a občas jsem sama na sebe naštvaná. Znáte mě jen na své narozeniny a Vánoce. Proč? Protože tušíte, že ode mě něco dostanete. A vaše požadavky jsou nejlépe peníze a to co nejvíc. Vím, kdy vás mám čekat. Jednoho v lednu, druhého v červnu a třetího v září. Každý rok jako přes kopírák. Přinesete dva zákusky a chlebíčky. Posedíte půl hodiny a pak “musíte rychle do práce”. A čekáte, že vám popřeju a dám dárek. Uznávám, jsem hloupá, že vám vždycky něco dám. A přesně tak, jak chcete, peníze. Kdybych vám koupila čepici, rukavice nebo svíčku, možná by vás napadlo, že starou mámu nemůžete využívat. Během roku na mě kašlete, nechodíte ke mě. Jen vaše narozeniny a Vánoce.
Nechápu, proč. Pokládám si tu otázku snad denně a nevím, proč to tak je. Ptám se sama sebe, kde jsem udělala chybu. Vychovali jsme vás s tátou špatně? Neříkali jsme vám, že rodina je to nejdůležitější? A že je potřeba o druhé pečovat. Táta vám vždycky říkal, že to nejcennější je čas a na vlastní rodinu si čas musíte udělat. Proč to je tedy tak, že se mnou nemluvíte? Nechodíte za mnou a dokonce mě ani nevezmete k sobě domů? Co jsem udělala špatně? Netuším a trápí mě to. Nebudu tady věčně, můj čas se krátí.
A jsem stará. Trápí mě spousta zdravotních problémů, ale to vy nevíte. Blíží se Vánoce a já vím, že budu zase doma sama. Přijdete dopoledne nebo první vánoční svátek, zůstanete na zdvořilostní kávu, přinesete cukroví a odnesete si dárky. Zase obálky. Už jste mi jasně naznačili, že dárky nemám kupovat, protože vy si nejlíp vyberete, co chcete. Nezdá se vám, že je to trochu špatné? Diktovat mi, co vám mám nebo nemám dávat? Nevím, jak dlouho tady budu, ale už nechci být sama. Nebýt mých kamarádek, které mě k sobě na Vánoce vezmou, seděla bych na Štědrý večer sama doma.
Děti, už vám nebudu ustupovat. Letos ode mě čekejte materiální dárky. A malé, jen drobnosti. Život není jen o penězích. Je to o rodině, péči o ni. Pojďme si sednout a promluvit si o tom, proč se mnou trávíte čas jen tehdy, kdy vám mám něco dát. Změňme situaci. Nevím, jak dlouho na tomhle světě budu.
Máma
“Je v pořádku cítit se osaměle a prožívat tuto emoci, která není příjemná. Osamělost je jen pocit a nemusíte ho zahánět jen proto, že byste se mohl/a cítit špatně. Všechny pocity nám poskytují důležité informace. I když pocit osamělosti nemusí být tím největším zážitkem na světě, být s ním v přítomnosti vám může pomoci získat lepší přehled o tom, co v tu chvíli potřebujete. Co můžete udělat, abyste zůstali v osamělosti, aniž byste se dostali do neužitečné králičí nory? Zapisování do deníku a zapisování svých myšlenek a pocitů je skvělý způsob, jak být přítomen svým emocím, může to být očistné uvolnění a může vám to pomoci uklidnit váš mozek, abyste mohli přemýšlet o tom, jak se o sebe chcete postarat.” říká Angela Ficken.
„Vytvoření plánu, jak se vypořádat s pocity osamělosti před prázdninami, může pomoci cítit se připraveni zvládat tyto obtížné pocity v průběhu sezóny. Tento plán může obsahovat seznam lidí, o kterých víte, že je můžete kontaktovat, když se cítíte osamělí, míst, kam rádi chodíte, abyste se cítili ve spojení s ostatními, nebo činností, které vám zvednou náladu. Uchování seznamu v sekci poznámek v telefonu pro referenci nebo jeho zapsání a přilepení na ledničku vám může pomoci připomenout, co vám poskytuje pohodlí v těžších chvílích prázdnin.“ Dodává Ivy Seraphin.
choosingtherapy.com, na motivy příběhu paní Vlasty P.
