Vztah matky a dcery je složitý a prochází několika fázemi, kterým se nevyhne drama, problémy, hádky, odcizení a následné spojení. Co však, když jsou mámy zcela v zajetí žárlivosti. A ne na svého partnera, ale na svou vlastní dceru.
Možná si ťukáte na čelo, žárlit na svou vlastní dceru? Nikdy. Existuje několik důvodů, proč k tomu může dojít a děje se to častěji, než si myslíme. Vyrovnat se s tím, že se má dcera lépe, že má lepší možnosti, daří se jí lépe a je hezčí, obdivovanější, může být pro některé matky těžké. A pocity žárlivosti vyklíčí během chvíle. Místo toho, aby se matky zaměřily na to, jak zlepšit svůj současný život, raději se zaměří na ten dceřin.
Patří takovou matku odsoudit? Vždyť která máma by nechtěla pro svou dceru to nejlepší. Většina rodičů se snaží a přejí si, aby se jejich děti měly lépe, než se měli oni sami. Matka sužována žárlivostí obvykle nepotřebuje odsoudit, ale spíše pomoc a soucit. Projevit více pochopení a naučit se vidět mámu jako osobu s pocity a chybami není jednoduché. Máma je ovlivněná růstem své dcery a jejím vývojem jako ženy. Jak se může žárlivost na dceru projevovat?
Žárlivé matky buďto chtějí dceřinu pozornost a neštítí se ji jakkoliv strhnout na sebe nebo naopak kopírují a snaží se nad dceru povýšit. Matka automaticky přejímá všechny aktivity. Máma se sklony k žárlivosti bude mít problém dovolit své dceři růst a získávat vlastní zkušenosti a pevnou půdu pod nohama. Snaží se být o krok před ní a celou soutěž vyhrát.
Žárlivost je pěkně bolestivá emoce, takže se ji mámy snaží potlačit předstíráním nezájmu a nudy kdykoliv, kdy s ní dcery sdílí velké věci. Povýšení v práci, získání vysněné práce, partnerství, zásnuby a mnoho dalšího. Pro matky je to způsob, jak se chránit. Dcery to však zasáhne a vezme vítr z plachet, což je její záměr. Chvíle štěstí a radosti, které dcery prožívají jsou rázem ty tam.
Najde v životě své dcery věci, které nejsou až tak skvělé (a věřte, že vždy najde) a postará se o to, aby to všichni věděli. Neváhá pořádně rozmáznout chybu v práci, problémy s partnerem, poukázat na fakt, že dcera není nejhubenější a to obvykle na rodinném setkání nebo mezi ostatními lidmi. A takové upozornění matce dodávají sebevědomí, ale dcerám ho naopak můžou hodně podkopat.
Ať to zní jakkoliv bizarně, některé matky mohou žárlit na vztah, který mají dcery se svými otci. Mohou jí rozčílit drobnosti jako že jdou ti dva na oběd bez ní, že si rozumí, baví se spolu, mají své vlastní vtípky a dcera se na otce obrací pro radu. V matčiných žárlivých očích to znamená, že je vynechána, což jí podkopává sebevědomí, zvláště pokud mají rodiče mezi sebou problémy. Matka však nemá žádné právo zasahovat do jakéhokoliv vztahu, tím spíš do vztahu otec a dcera.
Není hrdá na to, že její dcera dosáhla úspěchu, že žije šťastný život. Žárlivá matka se neustále srovnává s ostatními a chce se cítit stejně šťastná, ale nic pro to nedělá. Vždycky si najde něco ke kritice - partner dcery, kariéra, děti, vzhled. Vztah tím spíše sráží než buduje a mnohdy umí zasadit semínko pochybnosti do sebevědomí své dcery, která pak pochybuje o svých volbách. Nezajímá ji dceřin život, neptá se na to, jak se má. Nechce slyšet o tom, jak dobře si dcera vede, jak se jí dobře daří.
