A.n.d.u.l.a pro Svět ženy: "Vždycky všechno bude dobrý!"

1. Jaký je rozdíl mezi Andulou na Instagramu a Anetou v soukromém životě?

Záleží hodně na situaci. Andula není vymyšlené alter ego, není to fikce. Jen je extrémní. Nikoho by nebavilo sledovat, jak nakupuju jahody nebo myju záchod.. V mnoha ohledech mě chrání, jelikož je tvrdá a nekompromisní. Ne vždycky je to ale dobře, pak nastupuje ta ,,hodná”, velmi snadno zmanipulovatelná a nekonfliktní Aneta. Nejde to shrnout jednou větou. Vlastně na to ani neplatí žádný vzorec. Obě osobnosti jsou moji součástí a záleží, která se zrovna ujme vlády.

2. Nadhled, humor a dobrá nálada provází tvůj Instagram. Jak se ale vyrovnáváš sama se sebou ve dnech, kdy je všechno špatně?

Když je všechno špatně, zařvu si, nadechnu se a řeknu si, že to bude dobrý. Vždycky všechno bude dobrý. Dřív jsem se zavírala doma, teď zvednu telefon, zavolám kámošce a jdeme na oběd. Hodně často mi ale umí zvednout náladu právě lidi na Instagramu. Bohužel Instagram je častým spouštěčem moji špatné nálady. V tom reálným životě mě nic úplně vyloženě neštve.

3. Už jsi se někdy zastyděla nebo zamyslela nad něčím, co jsi postla na instagram v minulosti?

Jasně. Je to na denním pořádku. Občas dělám věci, které bych normálně neudělala. Někdy musíš jít za hranu, vybalancovat nějakou stabilitu, která panuje na tvým profilu, protože lidi baví horská dráha. Někdy mám chuť někomu něco dokazovat, pak si ťukám na čelo, že to vlastně nemám zapotřebí.

4. Kdy ti bylo naposledy do breku?

Když jsem podávala daňový přiznání. Ne, dělám si srandu! Naposledy do breku mi bylo, když ke mně můj syn přišel a řekl: ,,Mami, mijuju!”, to byste si mě mohli namazat na chleba.

5. Jaká jsi maminka?

Přísná. Velmi! Jsem toho názoru, že dětská inteligence je velmi podceňovaná. Péruju syna pár měsíců od narození a vyplácí se mi to. Někdy bych mohla zvolnit. Snažím se nad tím přemýšlet. Ale často dojdu k tomu, že tvrdej a důslednej přístup mi pak ty ústupky dovolí. Mám panickou hrůzu z toho, že udělám chybu. Chci vychovat ze syna slušnýho a pokornýho člověka. Nevím, do jaké míry je to jeho povaha a moje výchova, ale je to úžasnej kluk. Je moc chytrej a poslušnej. Řekla klasická hrdá matka! ?

6. Ve výchově syna máš jasno. Jakou radu by jsi dala svému mladšímu já?

Dělej všechno přesně tak, jak to cítíš, protože špatná zkušenost je cennější než ta dobrá. Spálit se je v pořádku. Vlastně bych nic neměnila. Možná abych si lépe vybírala lidi kolem sebe, ale to dost souvisí s mojí důvěřivou povahou. Nechci apriori lidi podezřívat a testovat. ?

7. Někdy se i člověk sám o sobě cítí jednoduše ošklivě. Máš taky takové dny?

Jo, zrovna teď, když odpovídám na tvoje otázky. Často to doženu outfitem, ale někdy se cítím tak zle, že radši všechno zruším a jedu domů upéct šátečky. Myslím, že to ani není o tom fyzičnu, ale o psychice. Obvykle v tyhle dny bejvá všechno o dost náročnější.

8. Teď něco trochu na odlehčení. Kdyby sis musela vybrat, sex nebo jídlo?

Hm, těžká otázka. Dál? 

9. Dobrá. Všichni občas hodnotíme svoje životy a balancujeme. Jakou největší blbost jsi ve svém životě udělala, a co nejlepšího tě v životě potkalo?

Blbost? Obarvila jsem se na černo. Nejlepší věc, co mě potkala? Můj syn! Klišé, že?

10. Sice klišé, ale krásný! Co bys vzkázala čtenářkám Světa ženy? 

Aby zůstaly originál. Procházím v životě různými obdobími a zkusila jsem si na vlastní kůži, že popírat svoje vlastní já je cesta do pekel. Líbí se mi každá žena, která je jiná, která se chce lišit a nezabřednout do toho povrchního světa „instakrásy“. Chtěla bych jim vzkázat, že jsou všechny krásný takový, jaký jsou, a že se na ně ráda dívám.

Očima redaktorky:
S Anetkou se už nějakou chvíli znám a s velkým respektem a obdivem sleduji její život. Jsme takové "instakamarádky" a líbí se mi, že její profil není jen o chlubení a pózách. Nebojí se být jednoduše sama sebou a sdílet i nepříjemné životní situace. V jaké míře to na sociální sítě patří nebo ne, je otázka pro každého z nás. Upřímně můžu říct, že ji nemám ráda za její dokonalou postavu a odzbrojující smysl pro humor.