Pojištěný pes = klidnější majitel
Mezi chovateli zvířat jsou to majitelé psů, kteří si pro ně sjednávají pojištění vůbec nejčastěji. Na zkušenosti ze života se psem i jeho pojištěním jsme se zeptali Jana Marka, chovatele českého strakatého psa a současně mluvčího Generali České pojišťovny.
Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl si svého psa pojistit?
Jako někdo, kdo pracuje v pojišťovně, jsem nechtěl být tzv. bosou kovářovou kobylou… Ale teď vážně: vedl mě k tomu vlastně obyčejný selský rozum. Jsem majitelem feny českého strakatého psa, což je dost temperamentní a akční plemeno. Bydlíme ve městě a pes s námi během dovolených cestuje často po celé Evropě. Věděli jsme také, že plánujeme do budoucna štěňata…
To je spousta příležitostí, kdy se může něco nepříjemného přihodit. Chtěl jsem mít jistotu, že když už se to stane, pojišťovna mi pomůže s úhradou veterinární péče. Mezi chovateli psů je populární jeden nejapný vtip: „Bůh stvořil veterinu, aby udržovala psa zdravého a člověka na mizině.“ Je to samozřejmě dost přehnané, ale někdy se tomu pocitu neubráníte.
Kdy byste jako chovatel doporučil pojištění pro psa pořídit?
Rychlá a upřímná odpověď by byla: co nejdříve. Období puberty, které obvykle přichází po 6 měsících, je snad u všech plemen zkouškou trpělivosti jejich páníčka. Ze psů se v tomto období stávají neřízené střely, což může vyústit v to, že způsobí něco sami sobě nebo někomu jinému. Tohle vše přitom pojištění Mazlíček dokáže vhodným způsobem ošetřit. Pojistit si mladého psa dává smysl i proto, že pojištění je v těchto případech také levnější.
Je uzavření pojištění pro psa náročné?
Není to nic složitého, podstatné je, abyste měli představu o tom, jaký rozsah rizik chcete pojistit. Vše ostatní pak už navrhne pojišťovna. Určitě není pravda, že pojistit se dají jen psi s průkazem původu. To je mezi lidmi stále ještě rozšířená fáma. Pojišťovna má jeden zásadní požadavek, aby psa pojistila – musí být jasně identifikovatelný. Stačí tedy, aby pes měl čip nebo tetování. Jestli je to pak voříšek nebo zvíře se skvělým rodokmenem, nehraje roli. Mimochodem chovatelé si u nás pojišťují přes 220 psích plemen.
Přihodila se už situace, kdy jste pojištění využil?
Jak jsem předpokládal, takový moment se už stal. Za úrazem, který pro naši fenku znamenal 30 stehů, stála nečekaná „maličkost“. Aura běhala na chalupě po zahradě a v plné rychlosti škrtla bokem o vyčnívající železný drát. Byla sobota večer a nejbližší veterinář 30 km. Člověk při takové situaci, která vypadala opravdu dramaticky, musí zachovat chladnou hlavu a jednat. Na pojištění jsem si vzpomněl vlastně, až když se probrala po operaci a já se uklidnil. Veškeré vyřizování pak běželo jako po drátkách. Nahlásil jsem přes web pojišťovny, co se stalo. Druhý den mi přišel odkaz na chatbota, který mi pomohl s doložením lékařské zprávy a fotek zranění. Následující den mi přišly peníze na účet. Myslím, že rychlejší to už ani být nemohlo.