SLOVO ŠÉFREDAKTORKY SVĚTA ŽENY

Milé čtenářky, 

tak Vás zase po týdnu moc zdravím. Přemýšlela jsem, o čem napsat tentokrát, když situace je, jaká je, a ještě tomu tak pár dní určitě bude... Ráda bych poděkovala všem, hrdinům a hrdinkám, co se o nás starají. A co si budeme povídat, v rodině jsou to hlavně maminky. Jak říká jedno židovské přísloví: „Bůh nemůže být všude, proto stvořil matky.“ Moje maminka je báječná. Je s ní legrace, a to i přesto, že zrovna mluví vážně. Díky ní umím nejen chodit, ale také toho spoustu vím... 

• Kdybych nebyla našeho táty, můžu si být naprosto jistá, že by se 
o mě tak dobře nestaral.  
• Pokud něco potřebuju, je nutné hrabat prstíčkem.
• Zima je mi proto, že jsem si nevzala spodní košilku.
• Jsou dny, kdy nemám žádný rozum. 
• Jakmile mi někdo nezvedne mobil, určitě se mu něco stalo. 
• Musím být hodná na sestru, protože až tady jednou naši nebudou, zbyde mi jen ona. 
• Ke kadeřnici nemusím přijít včas. Není to vlakové nádraží, proto mi nic neujede. 
• Jednou se provdám za muže, kterého mi vychová cizí ženská. Převychovat se mi ho nepodaří, takže si budu muset zvyknout. 
• Malý chlap není chlap. Sympatický a chytrý chlap měří minimálně 190 centimetrů a váží 100 kilo.
• A teď ještě vím, že musím nosit roušku, protože maminka má vždycky pravdu a to povlečení nerozstříhala pro srandu velikonočním zajícům. 

Hezké jarní dny a pozdravujte maminky :-)

Pavla, šéfredaktorka

PS: Jestli si chcete něco hezkého přečíst a zkrášlit se, kupte si dubnový Svět ženy s látkovou maskou nebo lakem na nehty zde.