Jak to funguje?
Karmu si každý z nás tvoří sám, na základě našich rozhodnutí. Když uděláte vědomě někomu něco zlého, vrátí se vám to v dalším životě v podobě karmického dluhu. Vaše duše totiž bude potřebovat znát pocity i druhé strany. Když například někoho okradete, i vy budete okradeni. Jedině tak duše zjistí, jaké to je. Člověk, který někomu vezme život, bude v příštím životě sám obětí. A kupříkladu ten, kdo byl krutý a týral svoje blízké, si sám zakusí, jaké to je, když někdo ubližuje jemu.
Do těchto situací se přitom duše dostane přesně v momentě, kdy je připravena na to dostatečně procítit a poučit se, jaké to je. Zdá se vám to šílené a kruté? Vaše duše to tak nevnímá. Ta jen potřebuje sbírat zkušenosti, aby rostla a jednoho dne se už nemusela na Zemi vrátit. A jestli se to povede za 5,10 nebo 100 životů, nehraje roli. Vždyť čas je relativní.
Zdá se vám to nefér?
Karma je spravedlivá. I když se nám to nemusí líbit. Asi nikomu se nechce připustit, že mohl v minulém životě někomu ublížit. Ale pozor, pokud se vám děje v životě příkoří, jste nešťastní a nemocní, nemusí jít vždy nutně o karmu! Mnoho negativních věcí si v životě tvoříme sami na základě svých vlastních rozhodnutí a myšlenek. Každý máme svůj život ve svých rukou.
Jak tedy poznat, že máte v životě nějaký karmický dluh? Obvykle je o nějaké vzorce chování a obav, které se vám neustále opakují. Může to být třeba nechuť k životu, různé fóbie a psychické problémy, nedůvěry k lidem atd. Nebo se vám v určité oblasti života nedaří, ať se snažíte, jak chcete. Karma bývá často ve vztazích. To jsou obvykle toxická spojení, v nichž vám není dobře, ale je těžké z nich vystoupit. Točíte se v bludném kruhu a cestu ven nevidíte, ani když vám okolí radí. Karmické vztahy nemusíte mít ale jen s partnerem, bývají často s rodiči, dětmi či jinými hodně blízkými osobami.