Samhain je pohanský náboženský festival, který se slaví od 31. října do 1. listopadu. S příchodem Samhain začíná i keltský nový rok a otevírají se brány mezi fyzickým a duchovním světem, což umožňuje mrtvým a keltským nadpřirozeným bytostem vstup do našeho světa.
Blíží se čas, kdy se příroda pomalu ukládá k zimnímu spánku a kdy Keltové slavili jeden z nejdůležitějších svátků v jejich kalendáři - Samhain. Samhain označuje konec letního období a začátek zimy, ale zároveň má hlubší spirituální význam pro keltskou kulturu. Toto datum také symbolizuje dobu, kdy se údajně otevírají brány mezi živými a mrtvými a je tak možný kontakt s duchy a zesnulými příbuznými. Samhain je keltským ekvivalentem Halloweenu, ačkoli se jedná o zcela odlišné svátky v jejich původním významu a tradicích. Samhain je starší než moderní Halloween a má hlubší spojení s přírodou a duchovním světem.
Během Samhain jsou brány mezi světem živých a světem mrtvých velmi tenké, což umožňuje duchům a zemřelým příbuzným navštívit své milované ve světě živých. Tato víra zahrnuje keltský zvyk zapalovat ohně a lucerny, aby svítily duchům na cestu a vítaly je zpět. Lidé také nosili masky, aby se mohli spojit s duchy a uchránit se před těmi, kteří by mohli ublížit. Tyto masky jsou základem i moderního Halloweenu. Samhain byl také spojen s úrodou a zemědělstvím. Keltská komunita shromažďovala své plodiny a připravovala se na příchod zimy. Skot byl stažen z pastvin, a to nejen kvůli chladnějším teplotám, ale také kvůli přesvědčení, že během Samhain jsou brány mezi světem živých a mrtvých otevřené pro všechny, včetně zvířat.
Tradiční keltský svátek Samhain začínal západem slunce 31. října a trval šest dní. Lidé se scházeli kolem ohňů, zpívali písně a předávali si příběhy o svých předcích. Bylo to také období, kdy druidové, keltská kněžská kasta, měli větší moc a prováděli rituály spojené s předpovídáním budoucnosti a léčením. Samhain byl významným svátkem v keltské kultuře plný různých tradic a rituálů. Jednou z tradic bylo například nechat dohořet ohniště v domácnostech po dokončení sklizně. To mělo symbolizovat přechod do chladného a tmavého období a zároveň udržet domov v bezpečí před temnotou. Společné zapalování ohně bylo potom spojené s druidskými kněžími a mělo hlubší náboženský význam. Slunce bylo klíčovým prvkem keltského náboženství a zapalování ohně sloužilo jako symbol obnovy a světla, což mělo pomoci překonat temnotu zimního období. Rituál obětování dobytka zase vytvářel spojení Samhain s úrodou, kdy oběti byly považovány za důležitou součást rituálů. Samhain byl také obdobím společenských setkání, kdy museli lidé dokázat svoji oddanost a loajalitu tím, že se zúčastnili těchto oslav a podrobili se autoritě místních králů nebo náčelníků. Během oslav se pilo hodně alkoholu a jedlo hodně jídla, kdy oblíbenými nápoji byly medovina a pivo.
Keltové věřili ve stvoření, která při této příležitosti prolétala mezi světem živých a mrtvých. Keltové se snažili uctít obětinami tyto bytosti, aby jim nepřinášely smůlu, a věřili, že pokud by nebyli dostatečně opatrní, mohli být uneseni. Oblékali se do kostýmů zvířat a monster, což bylo jedním ze způsobů, jak se ochránit před vílami a duchy. Keltové věřili, že pokud se obléknou do podoby zvířat či příšer, budou pro nadpřirozené bytosti méně atraktivní a nebudou uneseni. Tyto kostýmy se později staly inspirací pro moderní halloweenské kostýmy. Se Samhain jsou spojeny některé bytosti, mezi které patří například Pukah. Pukah byl tvorem schopným měnit svůj vzhled a byl spojen s obživou sklizně. Lady Gwyn zase byla bezhlavá žena v bílém, která měla blízký vztah s nočními tuláky a Dullahan byli bezhlaví jezdci na koních, kteří byli považováni za znamení smrti pro ty, kteří se s nimi setkali. Sluagh a Faery Host jsou skupiny nadpřirozených lovců, kteří se v keltské mytologii pohybovali během Samhain. Tyto bytosti byly vnímány jako hrozba a bylo nutné se chránit před jejich pronásledováním a unášením lidí.
