Jarní rovnodennost netěší jenom nás, ale radost z ní mívali i naši předchůdci. Keltové, Germáni i Mayové přezdívali prvním březnovým jarním dnům červené svátky, a někdy také veliké noci. Vítání jara ale zdaleka nepatří jen do historie. Takhle ho můžete přivítat i vy sama. Nalaďte se na vlnu dobré nálady a pohody díky delším jarním dnům.
Vítání bohyně plodnosti
Mezi významné symboly jara patří slovanská bohyně Vesna. Ta bývala pro Slovany symbolem ženskosti a plodnosti. Její sílu můžete na jaře spatřit nejen v rodících se mláďatech, ale také o Velikonocích. Chcete posílit svůj šarm a sebevědomí? Uctěte bohyni Vesnu tak, že jakýmkoliv způsobem pomůžete nevinným zvířátkům a jejich mláďatům v nouzi. Je jedno, jestli za okno dáte ptačí zob, přispějete na útulek, adoptujete si opuštěného pejska nebo donesete jídlo do krmelce. Každá pomoc bezbranným tvorům se počítá, navíc tím uctíte bohyni plodnosti Vesnu. O Velikonocích ji dříve ženy uctívaly o něco tradičněji. A to tím, že vejce barvily na symbolickou červenou barvu, která pro ně představovala symbol energie a nového života. Ať už toužíte po miminku nebo jen nechcete ztrácet na své ženskosti, určitě tuto barvu při tvoření velikonočních dekorací a barvení velikonočních vajec nevynechte.
Topení Morany
Další velice známou jarní tradicí, která se zachovala dodnes, je topení slovanské bohyně smrti Morany neboli smrtky. Tento symbolický rituál měl zahánět zimu a vítat jaro. Je také symbolikou pro odplavení všeho špatného a pro šanci na nové začátky. Nedaří se vám, tak jak byste chtěla? Vyzkoušejte na jaře tento zvyk, který vám může přinést novou naději na lepší start. Během pomyslného topení smrtky necháte vše zlé a špatné a smíříte se s tím, co nemůžete změnit. Zvyk sahá až do dob před křesťanstvím a tradičně se provádí o takzvané Smrtné neděli, která bývá přibližně dva týdny před Velikonocemi. Vyrobená smrtka se tradičně posílá po potoce nebo rybníce.