Je možné zachránit vztah, když se skoro nevidíme?

Pokud je to jen určitá životní fáze, tak ano, vztah zachránit lze. Má váš partner zrovna mnoho práce? Řídí nový projekt? Má problémy ve své firmě? Odjel pracovat do zahraničí, ale do určité doby se vrátí? Pak si není třeba dělat starosti, je to jen trochu jiná situace, než ve které jste žili, ale ta se zase změní (míněno v pozitivním slova smyslu).

Během této doby jasně komunikujte. Oba byste měli vědět, že zrovna teď probíhá toto období, ale uvědomujete si, že to oba víte a že se tento stav jednou změní. Přitom si oba řeknete, přesněji se domluvíte, že kdyby situace už překročila určité hranice, tak se hned ozvete a pokusíte se ji spolu vyřešit.

Něco jiného je, když toto období trvá už nějakou dobu a vy se snažíte na to upozornit, ale partner nad tím jen mávne rukou, odbyde vás, že se nic neděje, nebo dokonce dělá, že neví, o čem mluvíte. V rubrice Párová terapie jsem už mnohokrát zdůrazňoval, že vztah je práce, a to tvrdá práce. A tu neuděláte, pokud na něm neodvedete oba svůj díl. Na vztahu nemůže makat jen jeden a ten druhý se vézt. Je to silná nerovnováha, která takřka vždy bude mít negativní dopad na kvalitu vztahu. Emoce jsou v podstatě chemie, která živí a podporuje vztah. A ta chemie se nevytváří, respektive ne tak silně a kvalitně, jen díky fantaziím a představám o vašem partnerovi. Iluze o tom, jak se budete zase znovu milovat, půjdete na večeři, pojedete na dovolenou, vás bohužel jen zraňují. Vyvolávají silnější touhu po partnerovi a také přivodí citelnou frustraci, když tam (zase) není. Tato chemie (obzvláště oxytocin, kterému se doslova říká hormon lásky či věrnosti) se vytváří a udržuje, když se vídáte a jste spolu fyzicky. Něco s partnerem prožíváte, vyměňujete si intimní doteky, milujete se… Z toho důvodu většinou vztahy „na dálku“ nevydrží. V této variantě to většinou končí tak, že se jeden či druhý vrátí ke svému protějšku a vztah pokračuje, nebo se oba domluví, že to nefunguje, a jdou od toho. Znám i případ, kdy dva lidé udržují vztah na dálku již několik let, ale oběma to takto vyhovuje. Nechtějí se silně vázat, oba tvrdě pracují a práci se i nadále chtějí věnovat. Ti ale nic zachraňovat nepotřebují, těm to funguje. Pokud vám partner chybí a ráda byste se s ním viděla častěji, otevřete toto téma co nejdříve a snažte se je oba(!) vyřešit. Jak jsem psal výše, někdy je to jen fáze, která přejde. Někdy to ale může být symptom, že váš partner prostě nechce být s vámi. A ne vyloženě, že by se chtěl s vámi rozejít, jen mu třeba můžete spouštět nějaká jeho osobní témata, která nechce řešit nebo se je bojí otevřít… Říká se tomu „únikové chování“. Ať už tak, nebo tak, pamatujte, že bez něj to nevyřešíte.

Některá témata by partner rád řešil, ale neví, jak do toho. Možná je s vámi nechce otevírat, možná se jich bojí. pak ale není problém zajít za odborníkem, který vám na celý problém dá nezávislý pohled. Od toho přece ti psychologové a terapeuti existují, aby vám byli nápomocni při řešení problémů, s nimiž si sami nevíte rady.