Lekce sexuální diplomacie: Na poučování v posteli raději zapomeňte
Nikdo nechce poslouchat řeči o tom, že by měl něco dělat jinak a líp. A ješitní muži už vůbec ne. Jenže je potřeba mluvit i o tom, co se nám ve vztahu nelíbí – intimní záležitosti, jako je sex, nevyjímaje. Zapomeňte ale na poučování, peskování a plané hrozby.
Na začátku bývá všechno v nejlepším pořádku a v posteli to většině párů báječně klape. Ostatně soulad v sexu je jedním z předpokladů toho, že vám vztah chvíli vydrží. Je to dáno erotickou fascinací, fyzickou přitažlivostí, zkrátka chemií, která vydrží plus minus dva roky. V této době je člověk ochotný přehlédnout spoustu drobností a chybiček, například typu „Pepa většinou odflákne předehru, jenže já potřebuju ke vzrušení a dosažení orgazmu víc času.“ Tyto nedostatky si ale začneme později čím dál více uvědomovat, což může být příčinou dlouhodobější frustrace a nesouladu a ve finále i partnerské krize. A tak kolikrát ležíte naštvaná a zklamaná v posteli vedle spokojeného Pepy. Dost možná se na něj usmíváte, ale říkáte si, že by bylo fajn, kdyby se změnil a choval se jinak. Jenže to on netuší. Ještě jste mu to totiž neřekla.
Mlčet není vždy zlato
Mnohé ženy mívají zábrany o sexu mluvit. Důvodem bývá často stud nebo obava, že se svého muže dotknou, přestanou ho přitahovat, nebo ho dokonce ztratí. Ono to totiž není vůbec jednoduché. Nikdo nás o sexu komunikovat nenaučil a pro někoho může být opravdu těžké říci, co cítí. Proto raději mlčí. Jenže rčení „mlčeti zlato“ v tomto případě neplatí.
I negativním pocitům je potřeba dát ve vztahu prostor a netvářit se, že neexistují. Nespokojenost je podle psychologů naprosto normální a díky ní máte možnost jít dopředu a zlepšovat kvalitu svého soužití. Muži se většinou do debatování o vztahu nehrnou. Proto budete muset vzít iniciativu do svých rukou.
Upřímná - ale...
Upřímnost je nutná, ale úplně nejdůležitější je způsob, jakým partnerovi něco sdělujete. Zejména jde-li o komentáře jeho erotických dovedností. I když budete sebevíc naštvaná, lítostivá nebo neuspokojená, snažte se ho nekritizovat, nezesměšňovat a nesrovnávat jej s bývalými milenci. A už vůbec nevyhrožujte, že si někoho najdete. Kritikou totiž ničeho nedosáhnete. Na takovou debatu si
raději vyberte vhodnou chvíli, kdy budete oba v pohodě a nebudou vámi cloumat negativní emoce. A dost možná budete překvapena, že váš partner rozhovor přijme rád. Mimochodem, napadlo vás někdy, že třeba ani on není vždycky a za všech okolností spokojen s tím, co děláte (nebo neděláte) vy?
Na každého jinak
Jen vy sama znáte svého partnera nejlíp a asi dokážete odhadnout, jak bude reagovat. Navíc každý člověk je jiný, takže univerzální scénář intimních debat nikde nenajdete. Nicméně obecně platí, že když chcete dosáhnout nějaké změny v chování druhého člověka, je důležité začít mluvit o tom, co se vám líbí. Co je pozitivní a máte oba rádi. Zkuste třeba zavzpomínat na něco naprosto úžasného, co jste spolu kdy v sexu zažili. Nebo připomeňte nějaký super moment z posledního milování. Hlavně nezačínejte hned kritikou typu: „Hele, nelíbí se mi, jak mi hladíš prsa a že máme sex jednou za měsíc.“ Podobné odsuzující věty si odpusťte úplně. Raději partnerovi řekněte, co byste si přála, aby dělal, protože se vám to líbí.