Jsem optimistka a celý život se snažím cíleně pracovat na tom, vidět sklenici spíš z poloviny plnou než prázdnou. Samozřejmě ne vždy to jde, ne vždy to je snadné, ale nemůžete očekávat, že někdo bude platit za společnost člověka, který není schopný zkrotit svoje náladičky a špatné vlastnosti.
Tohle přirovnání je sice trošku drsné, protože se pořád bavíme o lidech a ne o výrobcích z eshopu, ale když se od tohohle pohledu oprostíte, tak objednat si společnici/společníka je služba jako jakákoliv jiná. Stejně jako když si vybíráte, které kadeřnictví navštívíte, hotel, kde budete trávit dovolenou, tak v dnešním světě máte spoustu možností, ze kterých můžete zvolit s kým se sejdete a za jakých podmínek. A jako klient očekáváte služby, které jste si objednali a za které jste si zaplatili. Zkrátka že se bude jednat o pro vás příjemný zážitek a ne noční můru, na kterou budete chtít co nejdříve zapomenout.
Předchozí díly:
Jako ve všech oblastech výsledek nezávisí pouze na jednom člověku, a to na vás, ale i na protistraně. I během setkání klienta se společnicí mohou nastat situace, které nebudou úplně snadné, nejpříjemnější, ale i tady platí, že zase záleží jenom na vás, jak se k nim postavíte. Na základě svých zkušeností jsou nejhorší, ale naštěstí nejméně četně zastoupenou kategorií klientů zoufalci. Vím, že jsem nezvolila nejhezčí pojmenování, ale je vážně výstižné. Do téhle kategorie spadají muži, kteří se rozhodnou svoje problémy řešit místo v ordinaci psychologa se společnicí. Ano, všichni víme, že orgasmus je nejenom slastný, ale i velmi prospěšný, mozek se zaplaví endorfiny, zvýší se i hladina dopaminu, vyplaví se oxytocin, ale bohužel to není řešením všech našich problémů.
S Mattem jsem strávila čtyři řekněme celkem dlouhé dny na jihu Španělska. Původně jsme měli naplánované kratší setkání v našem hlavním městě, ale on nakonec navrhl vyměnit sychravou podzimní Prahu za teplejší destinaci a pobyt si o trochu prodloužit. Po telefonu zněl příjemně, takže jsem po dlouhé době porušila jednu ze svých zásad, že první setkání je krátké, a pokud bude chuť, můžeme se vidět znovu.
Alespoň mi to připomnělo, proč je fajn tohle pravidlo dodržovat. Matt vypadal podle fotografie na WhatsAppu, přes který jsme si psali, jako velký fešák, takže mě nenapadlo, že pod širokým zářivým úsměvem se schovává člověk zralý na terapii pod vedením odborníka. Jestli něco nesnáším, tak je to kňourání a stěžování si. Vadí mi to u lidí celkově bez ohledu na pohlaví, ale u žen mi to přijde ještě celkově trošku přijatelnější. Vím, že spousta mužů si vysloveně užívá být v ochranitelské pozici, pečovat o křehkou dívku v nesnázích. Co mi přijde přes čáru, je stěžující si chlap, navíc když to byl celkem pěkný Američan, který krom toho, že dostal kopačky, vlastně neměl žádný jiný důvod pofňukávat.
Za těch pár dnů jsem se toho o jeho bývalé dívce Melory dozvěděla tolik, že jsem měla pocit, že ji znám osobně. Matt nebyl nepříjemný, jen okolo sebe šířil takovou prazvláštně ponurou energii, že měl člověk pocit, že se i nad plážovým klubem, kam jsme zrovna přišli, lehce zatáhlo. Dny strávené analyzováním vztahu, co nedávno skončil, byť se sklenkou koktejlu v ruce, byly pěkně nudné. Pochopila jsem, že má snaha o změnu tématu či vymýšlení aktivity na rozptýlenou je zbytečná, Matt se toužil nimrat v nepodstatných detailech, zajímal ho můj názor na to či ono…
Ke konci pobytu jsem měla pocit, že Matt byl tak trošku sadomasochista, který si v problémech lebedil. To, že jsem byla podobná jeho bývalé dívce, mne nepřekvapilo. Tak trošku mi to bylo jasné ještě před tím, než mi ukázal její fotku. Zažila jsem klienta, který si mě objednal, protože jsem velmi podobný typ jako dívka, se kterou se nezávazně scházel poslední roky. Když jsem zjistila, že jsme ubytovaní v hotelu, kde trávili s Melory loňskou dovolenou, tak mi došlo, že s Mattem se už rozhodně nebudu mít zájem setkat podruhé. Tenhle španělský meeting mi doteď v hlavě bliká jako varování, jak otravné může být léčit si zlomené srdce během setkání s někým jiným. Ne nadarmo se říká, že není dobré mluvit o bývalých vztazích ať již těch oficiálních či pouze flirtech, před někým s kým plánujete za chvilku skočit do postele. Většina klientů, především těch zadaných, byla vždy velmi obezřetná, když mluvili o svém soukromí. Nikdy jsem se mužů na osobní věci nevyptávala, nechala jsem na každém, ať mi poví, co chce, zároveň jsem s nimi nikdy nemluvila o jiných mužích nebo setkáních.
Během vysokoškolského studia se setkávala s gentlemany z nejrůznějších koutů světa, dělala jim nejenom společnost, ale plnila i jejich nejrůznější sexuální přání. Její rodina a přátelé o jejím životním stylu netušili. „Nikdo se mě nikdy do očí nezeptal. A já nemám potřebu zacházet do přílišných detailů. Moje oblíbené rčení je, že pravda je pružná,“ říká. Svou kariéru v této branži před rokem uzavřela, má „normální práci“ a partnerský vztah. Od roku 2018 Lucie píše blog www.mysecretpassionlife.com, kde se čtenáři sdílí tipy na svůdné krajkové prádlo či erotické pomůcky. Má pocit, že v rámci každodenních povinností někdy zapomínáme na všechny slasti života, což je velká škoda. „Čas na krásný, naplněný,vzrušující sexy život je tady a teď,“ říká. Přes blog ji oslovilo nakladatelství Fortuna Libri s nabídkou napsat knížku, která vyšla pod názvem Můj tajný život.
