Monika 35: „Milovala jsem a miluji oba rodiče, problém ale byl, že oni se vzájemně nemilovali. Byl mezi nimi velký věkový rozdíl a každý od manželství očekával něco jiného a z jiného důvodu do něj vstupoval. Můj otec chtěl ženu, která by byla pečovatelka a dobrá matka pro jeho děti. Má matka byla mladá a chtěla ještě žít méně usedlý život a vdávala se vlastně proto, aby se co nejdříve dostala z domova.“
Z doby, kdy byla Monika na prvním stupni ZŠ, si pamatuje jen to, jak se rodiče stále museli hádat – o tom, jak si s otcem matka zkazila život, jak se v manželství dusí, on jí vyčítal to, co mu slibovala, když se brali a nesplnila. Rodiče se naštěstí brzy rozhodli rozejít.
„Když se rodiče rozvedli a odstěhovali jsme se s matkou a bratrem pryč, bylo to, jako by se najednou dalo dýchat. Potom co se zahojily rány z nepovedeného manželství, měla jsem najednou šťastnou s veselou mámu a klidného, pozorného otce. Nikdo z nich neházel na toho druhého špínu, ani poté, co si oba našli nové partnery. Vždy byli schopni se dohodnout na všem ohledně naší výchovy a důležitých rozhodnutí.“
Moničini rodiče udělali kdysi špatný krok – rozhodli se vzít a mít děti, i když jim to už od začátku úplně neklapalo. Naštěstí v sobě našli sílu z kolotoče hádek vystoupit a dát dětem dva klidné domovy, místo jednoho, plného konfliktů a stresu.
„Jsem jim vděčná, že dokázali udělat ten krok k ukončení manželství. U nás to nebyl rozpad rodiny, naopak – nikdy předtím se nám nevedlo líp.“
Tento článek byl napsán podle skutečného příběhu ze života naší čtenářky. Fotografie jsou ilustrační a jména byla změněna. Pokud jste se ocitli v situaci, se kterou se chcete s námi podělit, napište nám na email: [email protected]