Štafle do obýváku
Štafle má doma kdekdo, stačí je šoupnout třeba do obývacího pokoje, kde je trochu místa. Už dvouleté dítě si s nimi užije neuvěřitelné radosti. Podle věku dětí vymýšlejte různé soutěže: kdo vyleze první dva schůdky, kdo se dostane až na špičku, kdo se nebude bát až úplně nahoru a třeba se dotkne stropu? Nebo bude vítěz, kdo úspěšně přeleze na druhou stranu? „Pokud se vám štafle zdají moc vysoké, zkuste malý dvojstupínek. Malé děti ho mohou přelézat po čtyřech,“ radí Štěpánka Štrougalová z Juklíku.
Bunkr pod stolem
Kdo by nemiloval ten pocit ukrýt se v pořádném bunkru? „Nechte děti postavit ho třeba pod kuchyňským stolem. Mohou snášet deky, polštáře, spacáky, využít se dají také velké koupelnové osušky. A až budou mít hotovo, pomozte jim v bunkru vybudovat hezký pelíšek a nechte je v něm odpočívat. Když jim k tomu pustíte třeba audiopohádku, budou blažené,“ říká z vlastní zkušenosti Jana Havrdová, prezidentka Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz, který zaštiťuje projekt Děti na startu.
Využijte televizi
Nechceme vám radit, abyste jí zapnuli vždycky, když si nevíte rady, co dělat. Spíš naopak. Ale občas je televize skvělá. „U nás doma milujeme Déčko, dětský program České televize,“ říká Jana Havrdová. „Taneční hrátky s Honzou Onderem nebo Jogínci jsou skvěle udělané programy, které děti zabaví a škodlivý vliv je minimální, protože u televize nebudou sedět, ale budou se hýbat,“ dodává. Že zrovna žádný pohybový program nedávají? Pusťte jim hudbu a nechte je řádit podle libosti.
Tornádo
Vynikající taktika, jak donutit děti, aby po sobě uklidily. Jak to funguje? Natočte budíka na deset minut. Pusťte hudbu. Slibte dětem nějakou odměnu. Vědomí, že se bude uklízet jenom tak krátkou dobu, a ještě na ně čeká odměna, je přiměje neuvěřitelně zrychlit tempo. Úklid dostane doslova adrenalinový rozměr a vy nebudete věřit, jak rychle vaše ratolesti budou sbírat, skládat a rovnat.
I statická zábava může být pohyb
K téhle hře vám postačí kousek volného prostoru, stopky a prázdný list papíru. Připraveni? Jedeme! „Každý člen rodiny postupně zkouší, jak dlouho vydrží stát na levé noze, pak na pravé nebo totéž se zavřenýma očima. Pak můžete testovat, jak dlouho kdo vydrží „sedět“ bez židle nebo třeba mít ukázkově předpaženo,“ popisuje princip Štěpánka Štrougalová z Juklíku.