Bývalá luxusní společnice: „Musíte mít chuť být více než jen spolubydlící" aneb proč muži hledají štěstí jinde

Je třeba si najít partnera, ke kterému jste upřímní

Zážitky a zkušenosti jsou podle mě to nejcennější, co máme, a i když většina z nás žen není nadšená z toho, že každý rok je pugét růží o jeden kousek širší (i když samozřejmě velké kytice jsou nádherné).  Zkrátka přibývající počet kvítků ani svíček na dortu nás většinou nepotěší, stejně jako jiné více či  méně výrazné projevy stárnutí, které vnímáme. Každopádně mně osobně přijde, že čím jsem starší, tím jsem nejenom spokojenější, ale celkově vděčnější za cokoliv, co mám, co se mi děje, a zároveň s  mnohem větším klidem dokážu přijímat věci, které se mi dějí a já z nich až tak nadšená nejsem. Určitě  velkou zásluhu na tomhle má mateřství, protože co si budeme povídat, život s tím naším  hyperaktivním ďáblem je takový jeden velký bootcamp, který mě toho za ten rok a půl už naučil neskutečně. A já za to děkuji každý den.  

Ale stejně jsem vděčná za své minulé zážitky. A jedna z věcí, které jsem si uvědomila až po porodu  svého syna, respektive poté, co jsem nedávno byla s kamarádkami na wellnessu, byl přístup k milování a intimnostem obecně. Samozřejmě každý z nás je jiný, má nejenom jiné sexuální touhy a preference, ale i jinou potřebu jejich realizace. Někdo je spokojený s menší frekvencí milování a  naopak někdo, když to (jako to máme my s mužem) ten den nestihne, tak už je lehce nevrlý. Nemyslím si, že je potřeba posuzovat nebo hodnotit, co je dobré a co špatné. Jediné, co si myslím, že  je opravdu důležité, je být upřímný a najít si partnera, který má na veškeré intimnosti stejný pohled jako vy. Protože je skutečně jenom věcí vás dvou, co se děje u vás doma za zavřenými dveřmi. A  dokud budete spokojení vy, tak bude zkrátka fungovat i všechno ostatní. 

Využití zkušeností z minulosti

Neříkám, že u nás doma je všechno zalité sluncem, naopak někdy máme pěknou Itálii. To je ale dáno především mým temperamentem a z velké části i workoholismem mého muže. Ale jestli někde problém nemáme, tak je to právě intimní oblast. Proto jsem asi nikdy nevnímala, jak velkým benefitem právě v tomhle ohledu jsou moje bývalé zkušenosti a zážitky. Jednou z mnoha věcí, které  mě právě na té možnosti nezávazně potkávat cizince nejenom v pražských hotelech bavila, bylo to, že jsem měla možnost se nachystat, naladit a obléct si krásné prádlo, které mám tak tuze ráda. Také jsem spoustu nádherných krajkových kousků od pánů dostala. Líbilo se mi, že to všechno bylo, jako když popíjíte výborné šampaňské na skvělém rande. Mělo to příjemnou předehru, nikam se nespěchalo, v prostředí krásného hotelu jde taky všechno líp, zkrátka celý ten privátní čas mě vždycky  neskutečně bavil. A je pravda, že spoustu zvyků z něj jsem si zcela automaticky přenesla do osobního života. Nikdy nenapadlo přemýšlet nad tím, jestli to má někdo jinak.  

Miluji oblékat si krásné prádélko, kupovat si ho a mám to tak doteď. Mám toho teda doma tolik, že i  kdybych si už žádné nikdy nekoupila, tak mi to do konce života vystačí. Ale to asi nikdy nenastane, protože já zkrátka nikdy neodolám a vždycky si něco nového svůdného pořídím. Ale právě ta možnost nachystat se, vzít si něco hezkého, cítit se sexy, dát si třeba sklenku na uvolnění a přitom si  natahovat punčošky mě svým způsobem vždycky už trošku vzrušovala, takže všechno, co poté následovalo, bylo už jenom lepší.

Partneři, nebo spolubydlící?

Proto pro mě byl nedávný jógový víkend opravdu velkým prozřením. I když se ráda o sexu, intimnosti a celkově sexualitě bavím, zajímá mě tohle téma a ráda si o něm čtu, rozhodně se o něm na první dobrou nebavím s někým, koho jsem zrovna včera poprvé uviděla při lekci, byť je vám u některých pozic vidět, jak se lidově říká, až do , tak máte pořád na sobě oblečení.  

Ale jak už to, tak na podobných akcích bohužel bývá, po pár sklenkách vína se na hotelovém baru dozvíte i to, co možná nechcete. A to myslím opravdu doslova a vážně. Musela jsem se hodně  přemáhat, abych nedala najevo své překvapení, nebo spíš zděšení/šok z toho, jak ženy, které jsem na  tomhle víkendu potkala, přistupují ke svým partnerům, myšleno v té privátní rovině. Asi nebudu  zacházet do nějakých blízkých detailů, to by nebylo fér, ale měla jsem pocit, že jsme tam s kamarádkou jediné, které své partnery skutečně milujeme, vzrušují nás a užíváme si sex s nimi. U  zbytku jsem měla pocit, že to teda jednou za čas přetrpí, když už to jinak nejde, a na ten zbytek ať zapomene, a to jsme se třeba bavily pouze o orálním sexu. Zkrátka netušila jsem, kolik domácností  funguje řekněme na přátelské či kooperační bázi, než na té partnerské a milenecké. A to si řeknete: jóga, souzníte se svým tělem, umíte lépe prodýchávat (já dokonce tvrdím, že díky józe si užívám lepší vyvrcholení, protože posilujete vnitřní svalstvo, pokud teda cvičíte poctivě).  

Tak nevím, co tyhle dámy cvičily a proč na jógový víkend jezdily. Každopádně tenhle večer v baru ve  mně zanechal spoustu rozporuplných pocitů, nad kterými jsem dlouho přemýšlela. Rozhodně nikoho nechci soudit ani jakkoliv hodnotit, protože co si budeme povídat, nikomu z těch dotyčným u toho doma nesvítím, ale na druhou stranu si říkám, jaké si to uděláš či koho si zvolíš, takové to máš. Tak jsem si celý ten večer, kdy jsem tedy hlavně mlčela a moc jsem se neusmívala, jen jsem se snažila  zakrýt čím dál tím zděšenější výraz, říkala, jak by to vypadalo, kdyby tu místo dotyčných dam seděli jejich pánové. A taky jsem si říkala, že možná poprvé chápu, proč tolik mužů vyhledává placenou rozkoš, ať už se bavíme o sexuálním uspokojení v jakékoliv podobě.

Když nezakleknete vy, dřív nebo později to udělá jiná

Taky jsem se divila, že to těm ženám doma nechybělo, nebo ještě měly vypito málo skleniček, aby zmínily, že ty skvělé okamžiky zažívají třeba s někým jiným? Během večera jsem přemýšlela nad jednou myšlenkou, která mi proběhla snad tisíckrát hlavou. Jestli si uvědomují, že když v blízké době nezakleknou ony, tak dřív nebo později zaklekne jiná. Protože každá frustrace, kterou v sobě máme, nejenom ta sexuální, se dříve nebo později projeví. A když to pak bouchne, tak to většinou není nic příjemného. A obvykle to není jenom o neuspokojení sexuálních potřeb. Když je jeden z partnerů ve  vztahu dlouhodobě zanedbaný a odmítaný, nebo má pocit, že je nevyslyšený, tak se to v něm zkrátka  v závislosti na jeho temperamentu střádá. Nespokojenost, napětí, leckdy u nás žen i pochyby.  

Každopádně důsledkem všech těchto negativních emocí je nejenom odcizení, ale celková neochota komunikovat a sdílet. Takže ne nadarmo se říká, že když všechno v intimní oblasti funguje, tvoří to 10% vztahu, a naopak když to naopak nefunguje, tak je to těch 90%. Zkrátka to tak je. Proto si myslím, že pokud třeba čtete tyto řádky a říkáte si, že nechcete, aby váš muž hledal štěstí, porozumění, potěšení, říkejte tomu, jak chcete, někde jinde, je důležité se prvně zeptat, proč mu ho nechcete  poskytnou vy. Co vám ve vztahu schází a co naopak potřebujete změnit, abyste měla více chuti na to být partnerkou se vším, co k tomu patří, a nejenom spolubydlící. A myslím, že je důležité si tuhle otázku položit dřív, než přijde nějaká jiná, která zaujme vaše místo a vy pak budete litovat.

Lucie Hříšná, bývalá luxusní společnice

Během vysokoškolského studia se setkávala s gentlemany z nejrůznějších koutů světa, dělala jim nejenom společnost, ale plnila i jejich nejrůznější sexuální přání. Její rodina a přátelé o jejím životním stylu netušili. „Nikdo se mě nikdy do očí nezeptal. A já nemám potřebu zacházet do přílišných detailů. Moje oblíbené rčení je, že pravda je pružná,“ říká. Svou kariéru v této branži před rokem uzavřela, má „normální práci“ a partnerský vztah.

Od roku 2018 Lucie píše blog www.mysecretpassionlife.com, kde se čtenáři sdílí tipy na svůdné krajkové prádlo či erotické pomůcky. Má pocit, že v rámci každodenních povinností někdy zapomínáme na všechny slasti života, což je velká škoda. „Čas na krásný, naplněný, vzrušující sexy život je tady a teď,“ říká. Přes blog ji oslovilo nakladatelství Fortuna Libri s nabídkou napsat knížku, která vyšla pod názvem Můj tajný život.