Říká se, že na věku nezáleží. Že je to jen číslo a mnohem podstatnější je, jak se člověk cítí. Jenže ať chceme nebo ne, někdy nás naše datum narození přeci jen dožene. Třeba pokud jde o vztahy.
Ulovit v padesáti třicetiletého zajíčka může být sice ze začátku cool, ale zlatou svatbu spolu asi neoslavíte. Otázka je, co od vztahu očekáváte. Pokud je vám tahle skutečnost jasná, můžete být spokojeni i tehdy, když bude váš protějšek o mnoho let mladší nebo starší. Je to jen na vás.
Pokud však budete hledat partnera „na celý život“, je dobré vzít věkový rozdíl přeci jen v potaz. Do hry totiž vstupuje více faktorů. Jde nejen o osobnost, hodnoty a společné zájmy, ale i fyzický a biologický potenciál.
Stokrát si člověk může říkat, co je komu do toho, s kým žijete, jenže tendence v současné společnosti jsou trochu jiné. Stačí si vzpomenout na milostné vztahy známých osobností, které v takovém věkově nevyrovnaném vztahu žijí. Osmačtyřicetiletý Leonardo di Caprio bývá často terčem vzípků jen proto, že randí zásadně s dívkami, kterým není více než 25 let. A další americký herec Robert de Niro se stal ve svých bezmála osmdesáti letech posedmé otcem. Jeho současné partnerce je přitom 47.
Ještě pořád je ale obecně přijatelnější, když je starší muž a má mladší partnerku, než když je tomu naopak. Klasickým příkladem je manželství francouzského prezidenta Emanuela Macrona, jehož manželka Brigitte je o čtvrt století starší. Ostatně, bývala jeho učitelkou. Pro Macrona je to přitom citlivé téma, k němuž se vyjádřil pro list The Parisien: „Kdybych byl o 20 let starší než moje žena, nikoho by ani na vteřinu nenapadlo, že spolu nemůžeme legitimně být. Ale protože je o více než 20 let starší ona, není podle mnoha lidí náš vztah udržitelný, možný.“
Věkový rozdíl partnerů byl nesčetněkrát předmětem sociologických studií, které se více méně shodují na tom, že čím více si jsou věkově partneři vzdáleni, tím roste pravděpodobnost rozchodu. Konkrétně studie vědců Emoryho univerzity v Atlantě zjistila, že páry s pětiletým věkovým rozdílem mají o 18 % vyšší pravděpodobnost rozchodu než partneři, kteří jsou si věkově blíže. U parterů, kteří se narodili s desetiletým odstupem, byla pravděpodobnost rozchodu o 39 % vyšší.
A existuje podle vědců vůbec nějaký ideální věkový rozdíl? Údajně jsou to dva roky, kdy je riziko rozpadu vztahu jen tříprocentní.
Mohlo by se říci, že jde především o vzhled. To je ale jen jeden z aspektů, jež mohou partnery rozdělit. Pak jsou zde často rodinné a sociální závazky, zejména má-li jeden z partnerů děti z předchozího vztahu. Problémy může přinést i komunikace s vrstevníky partnerů, kterým ten druhý nemusí tak úplně rozumět. Dalším úskalím bývají očekávání. Nejeden svazek se rozpadl například jen proto, že jeden parter chtěl ještě potomky, zatímco ten druhý už ne.
Existují výjimky, kdy spolu žijí spokojeně lidé, kteří mají od sebe desítky let, ale stejně tak se rozpadají vztahy, kdy jsou oba partneři stejně staří. Důležité je si uvědomit, že každý vztah je jedinečný. Nemusíme k němu přistupovat jenom s očekáváním, že bude vždy harmonický a šťastný a potrvá desítky let. Všechno máme ve svých rukou.
Dailymail.com, Novinky.cz, autorský text
