Za zdmi koncentračních táborů se nenašel snad nikdo, kdo by mohl prožívat šťastné chvíle. Přesto se našly okamžiky, v nichž vězňům svitla alespoň kapka naděje. Jedním z nich byla svatba Margarity a Rudolfa, kteří prožili svůj svatební obřad v "továrně na smrt". Byli jediní, komu to nacisté povolili. Jejich příběh ale nakonec nemá šťastný konec.
Na svatební fotografii jsou upravení a ve svatebním oblečení, úsměv a výraz štěstí však není úplně upřímný. Navzdory tomu, že právě řekli jeden druhému své ano. Rudolf Friemel a Margarita Ferrer byli jediným párem, kterému byla v objektu koncentračního tábora 18. března roku 1944 povolena svatba, jejich malý záchvěv štěstí ale netrval dlouho.
Rudolf a Margarita se poznali během španělské občanské války, když Rudolf bojoval proti generálu Francovi v mezinárodních brigádách. Už tehdy neměl pár na růžích ustláno a po prohře s republikány musel utéct do Francie. Ani tam to neměli jednoduché, obzvlášť Rudolf, který prošel několika vězeními. V té době Margarita otěhotněla a vše by mohlo mít šťastný konec, kdyby se jejich romantický vztah neodehrával na pozadí hrůz druhé světové války.
Dění v Evropě samozřejmě nenechávalo Rudolfa chladným, a tak se zapojil do odborářské činnosti, zatímco Margarita vychovávala jejich syna. Netrvalo dlouho a nacisti Rudolfovo počínání odhalili a v roce 1942 ho poslali na nucené práce do koncentračního tábora Osvětim, zatímco Margarita byla poslána na nucené práce do Německa.
Rufolf Friemel si navzdory tomu, že byl vězeň, brzy v Osvětimi vybudoval dobré postavení. Jakožto automechanik byl žádaný a brzy dostal na starost údržbu vozidel SS, čímž získal mezi vězni i lepší postavení a také lepší podmínky k životu. Díky tomu byl také jediný, komu byla za zdmi koncentračního tábora povolena svatba.
V roce 1944 přišel Margaritě telegram, že se má dostavit do koncentračního tábora ke svatbě. I když u nacistů si člověk nemohl být nikdy jistý a ve vzduchu visela hrozba toho, že se Margarita už nedostane ven, přesto zariskovala a na jeden den se i se synem do Osvětimi dostavila.
Vzhledem ke svému táborovému postavení měl Rudolf povoleno nechat si na obřad narůst vlasy a mohl se také obléct do civilního oblečení vypůjčeného od jednoho z pracovníků. Díky tomu vzniklo i několik relativně hezkých fotografií naplněných nadějí, které pořídil táborový fotograf Wilhelm Brass. Pár spolu mohl prožít i první manželskou noc, pro tyto účely mu byly nabídnuty prostory v táborovém nevěstinci, kde se běžně veselili nacističtí velitelé.
Již druhý den však musela Margarita i se synem koncentrační tábor opustit a vrátit se zpátky na nucené práce. Naděje na to, že se svým manželem po válce znovu setká, však brzy pohasly. Rudolf Friemel se totiž spolu s dalšími vězni pokusil o útěk z Osvětimi, byl přistižen a 30. prosince 1944 popraven. Margarita tak byla vdovou, aniž by stihla zažít skutečný manželský život. Ona i její syn však naštěstí válku přežili a Margarita se o deset let později znovu provdala.
Parismatch.com, Elpais.com, Muzivcesku.cz
