Recept na šťastné partnerství podle hokejového brankáře Alexandra Saláka: Láska, porozumění a hodně práce

„Když řekneme, že máme chůvu nebo hospodyni, tak jsou lidé úplně říční. „Tak jste chtěli mít děti, tak si to všechno udělejte sami, ne?“ Ale hospodyně uvaří, uklidí a moje manželka to nemusí dělat – a já s ní půjdu raději na večeři,“ řekl v pořadu Na Kafeečko webu Lifee.cz Alexander Salák.

Recept na lásku

Recept na spokojené partnerství vám nikdo nedá. Je na každém z nás vytvořit si vztah, který chceme a ve kterém my i náš partner budeme spokojení. Je to práce, odříkaní a snaha pochopit druhého. Vnímat jeho potřeby i touhy a také mu věnovat svůj drahocenný čas. „Musí tam být láska, ale je tam také hodně práce. Vztah je velká práce. Dnes si lidé myslí, že je to šup, hup na kozu, a pojedeme na výlet. Ale jsou období, kdy je to slabší, a člověk musí být trpělivý,“ uvedl Alexander Salák. A dodává: „Překonávat krize. Nám se potom vztah zlepšuje a určitě dostává větší hloubku. Máte všechno zažité, je do toho zatažena širší rodina, má to nějaký obsah. Zaplaťpánbůh, mně se to pořád zlepšuje, baví mě to víc a víc.“

Chůva není ostuda

Když se rodiče rozhodnou pořídit svým dětem chůvu, je kolem toho vždycky velká debata. Někteří tento fakt odmítají, dívají se na něj jako neschopnost rodičů své děti vychovávat a trávit s nimi všechen svůj čas. I rodiče ale mají právo na svůj život. Jak profesní, tak osobní. Jen tak mohou pro své děti vytvořit optimální prostor, ve kterém se jejich ratolesti budou cítit šťastné a společně strávený čas si budou všichni užívat. „Pro rodiče to musí být hrozně těžké, protože jsou pořád unavení a jedou takhle pořád, den za dnem. Je z toho rok, dva, a za dva roky zjistíte, že jste s manželkou vůbec nebyli na večeři. Nebo jedete na dovolenou, koukáte na sebe a oba jste vyždímaní. Proto nerozumím tomu, že někteří lidé mohou na otázku chůvy a hospodyně pohlížet špatně,“ hájí své rozhodnutí mít chůvu Alexander.

S tím souhlasí i jeho žena Michaela: „Když se Freddie v Americe narodil, tak jsme si řekli, že se pro nás nic nemění. Půjdeme do kina, půjdeme na večeři. Dítě s někým dvě hodiny vydrží. Na tom není nic špatného. Moje babička dělala chůvu, tenkrát to bylo běžné. Později se to s komunisty vytratilo. Ale mám pocit, že už se to vrací a je to dobře. Není to o tom, že odložím dítě, ale já chci být pro to dítě lepší matkou a také lepší partnerkou. A chci, aby rodina fungovala, ne abych se uhnala. Když budu s dětmi od rána do večera, každý den, tak na ně asi nebudu hodná a nebudu mít energii." Vztahy jsou složitá alchymie, kde musí oba partneři chtít sami na sobě i vztahu pracovat. Jen tak lze překonat všechna úskalí, která partnerství přináší a být nejen kvalitním partnerem, ale posléze i rodičem.

Pokud vás téma vztahů zajímá, přečtěte si příběh Dany, které dcera oznámila, že je lesbička. Způsobila tím nemalý rozruch.