Nesprávná slova či fráze mohou velmi ublížit a vrýt se do paměti, obzvlášť pokud jde o děti. Sebeúcta je pro budoucí život velice důležitá, proto byste se měli některým větám zcela vyhnout, pokud nechcete zničit sebedůvěru dětí a to, jak se vnímají.
Vše začíná právě již během dětství. Vše, co řeknete svému dítěti, ho ovlivní. Stejně jako existují slova povzbuzení, která ho donutí k neuvěřitelným výkonům, existují i věty, které zcela zdevastují jeho sebeúctu. Vysoké sebevědomí pak přináší příjemné pocity, jako je potěšení, radost, nadšení a zájem, zatímco nízké sebevědomí zahrnuje bolest, smutek, vinu, stud a pocit prázdnoty. Mezi rodiči a sebevědomím dětí existuje velmi úzké spojení, jelikož v prvních letech života se informace o vlastní osobě dostávají k dětem výhradně ze strany rodičů. Čím pozitivnější je rodinný vztah, tím vyšší bývá sebevědomí dětí. Negativní prostřední z domova dětem naopak zabraňuje definovat svoji osobnost. Nemusí jít nutně o fyzické násilí, ale dětem snadno ublíží i slova. Podívejte se na fráze, kterým byste se měli obloukem vyhýbat.
Tyto věty v dětech podpoří myšlenku, že ať se bude snažit sebevíc, nikdy nic neudělá dobře. Místo těchto vět je ideální dítěti ukázat, že trpělivostí a praxí lze věcí nakonec dosáhnout, případně mu nabídnout pomocnou ruku.
Tyto věty zdůrazňují negativní vlastnosti dětí a rozvíjí v nich pocit méněcennosti. Pozitivní alternativou je dítěti ukázat jeho silné stránky a pomáhat mu zapracovat na těch slabých.
Pokud je neustále zlehčován názor dítěte, nebo je označováno jako přítěž, jedná se o ponižování, jehož psychologické účinky drtí dětské sebevědomí a pocit důstojnosti. Místo toho dítěti vše pečlivě vysvětlete znovu, snažte se zjistit příčinu jeho chyb a přesvědčte ho, že chybovat je normální. Snažte se také být tolerantní k jeho vlastním názorům.
Dospělí by měli na rozdíl od dětí své emoce ovládat a v případě vypjaté situace zachovat chladnou hlavu, ačkoliv je v tu chvíli dítě sebevíc protivné nebo rozčilené. Obviňování dětí ze situací, které ve skutečnosti nemohou ovlivnit, jim může způsobit zbytečně velkou úzkost.
Když své dítě odmítáte, když chce vyjádřit svoji náklonnost, posíláte mu velmi destruktivní vzkaz, že si nezaslouží vaši lásku. Nebude se cítit milováno ani v bezpečí. Pokud na něj nemáte zrovna čas, zkuste mu vysvětlit, že je pro vás nejdůležitější, ale musíte něco urgentně vyřídit. Pokud se vám dítě snaží omluvit za své předchozí jednání, přijměte omluvu a promluvte si s ním o celé situaci.
Prostřednictvím srovnávání vzniká pouze žárlivost, zášť a rivalita. Dítě vnímá druhého jako nedosažitelný vzor a nabude dojmu, že musí být zcela jiné, aby dosáhlo vašeho uznání.
Slovní napadání je ze všeho nejhorší, jelikož v dětech zanechává hluboké emocionální a psychologické poškození. Dítě přijde o své sebevědomí, pocit bezpečí i o svoji odvahu reagovat. Nezapomeňte svému dítěti dávat dostatečně najevo svoji lásku. Pokud v návalu emocí řeknete dítěti něco zlého, omluvte se a ujistěte dítě, že jste to rozhodně tak nemysleli.
