Intimita k životu patří, vždyť bez ní bychom ani naživu nebyli. V různých historických dobách se k ní ale lidé stavěli různě. V antice se o milování mluvilo otevřeně, nahota a erotika byly oslavovány a téměř nic nebylo tabu. Křesťanství udělalo z postelových hrátek intimní a strohou záležitost, odlišnost a zvrhlé choutky trestalo vidinou věčného zatracení. Tělesná touha byla ale na pranýři i v jiných érách.
Sexualita byla vždy nedílnou součástí lidského života. V různých epochách a kulturách však byla vnímána velmi rozdílně. Zatímco některé civilizace otevřeně oslavovaly erotiku a tělesnou svobodu, jiné ji považovaly za tabu či dokonce za hřích.
Elita v antickém Řecku a Římě si milostné hrátky užívala naplno a klidně veřejně, křesťanství vneslo do partnerského života naopak plno tabu, stud a požadavek čistoty před vstupem do manželství. Vztah k tělesné rozkoši se proměňoval i pod vlivem rozvoje medicíny a technologického pokroku, ale i objevem pohlavně přenosných chorob.
V pravěku byl intimní styk úzce spjat s reprodukcí a plodností. Lidé byli tehdy mnohem blíže přírodě, a tělesné hrátky pro ně nebyly něčím tajemným či zakázaným, spíše se jednalo o přirozenou součást života, podobně jako jídlo nebo spánek. Pravěké rituály často zahrnovaly prvky spojené s plodností a kultem mateřství. To je patrné i na pravěkých uměleckých dílech, jako jsou ženské sošky, které zvýrazňují ňadra, symbolizující plodnost a ženskéatributy. Mužské postavy byly zobrazeny spíše schematicky, pokud měly nějaký typicky mužský prvek a motiv, dominantním symbolem byl vzpřímený penis, jako znak mužské vitality a plodnosti.
V období starověku byly milostné hrátky vnímány velmi otevřeně. Kámasútra, starověký indický text o lidské sexualitě, je téměř dva tisíce let stará učebnice lásky. Zobrazuje nejroztodivnější erotické pozice, které vlijí červeň do tváře i leckterému modernímu člověku. Otevřený vztah k milování měli i starověcí Číňané a Japonci, kteří vyznávali umění milování a používali řadu erotických pomůcek.
V antickém Řecku a Římě byly oslavy intimity nedílnou součástí společenského života. Římské a řecké slavnosti často zahrnovaly nevázané milostné hrátky, orgie a používání erotických pomůcek. Pro tehdejší elitu to byla otázka prestiže – vysoce postavení muži měli často několik milenek nebo milenců, i když byli ženatí. Bylo běžné, že bohatí muži měli intimní vztahy se svými otrokyněmi, ani homosexuální vztahy nebyly tabu. Starší muži často učili dospívající chlapce umění lásky. Archeologické vykopávky, například v Pompejích, odhalily mnoho erotických památek a dekorací ve veřejném prostoru, které dokazují, že antika neznala stud ani sexuální bariéry.
Naše území bylo ve starověku pod vlivem keltské kultury a pohanských rituálů. Tehdejší magické praktiky a důležité rituály v průběhu roku často zahrnovaly intimní prvky a uctívání plodnosti, Keltové věřili v sílu orgasmu a jeho vliv na zdraví. Vážili si partnerských svazků, cizoložství netolerovali a bylo důvodem k ukončení manželství. Zajímavostí je, že měli institut manželství na zkoušku. Pokud manželé zjistili, že jim manželství nevyhovuje, mohli se po roce rozejít. Manželství ale muselo být bezdětné, v principu to bylo spíše něco jako dnešní zásnuby.
S nástupem křesťanství se přístup k intimitě radikálně změnil. Křesťanská církev propagovala přísnou mravnost a potlačovala tělesné požitky. Milování byl povolen pouze v manželství, a to jen za účelem plození dětí, nikoli pro potěšení. Mimo manželský svazek byl jakýkoli sexuální akt považován za hřích a hrozil věčný trest. Církev vnímala tělo jako nádobu hříchu, což vedlo k prudérnímu přístupu k milování a nahotě, především té ženské. Prostituce sice vesele bujela i během středověku, ale prostitutky musely být viditelně označeny – například žlutým lemem na oblečení.
I když v novověku postupně narůstala vzdělanost obyvatel, oblast intimity zůstávala dlouho obestřena řadou tajemství, tabu a přežívajících mýtů. Mnohé pramenily nejen od představitelů církve, ale i od vzdělanců a lékařů. Milostné hrátky byly tabuizovány, a to i v manželství. Masturbace byla považována za škodlivou a nebezpečnou, lékaři dokonce tvrdili, že způsobuje vážné zdravotní problémy, jako je vysušování míchy u mužů nebo mdloby u žen.
19. století bylo považováno za jedno z nejprudérnějších období v dějinách. Přesto dokázalo přinést tak pokrokový vynález, jako byl vibrátor. Neměl ovšem sloužit k potěše, viktoriánští lékaři ho sestrojili jako léčebný nástroj pro ženy trpící hysterií. Jeho účelem bylo dosažení orgasmu, což mělo ženu uklidnit a odstranit její psychické problémy.
60. léta 20. století přinesla pověstnou sexuální revoluci, která zásadně změnila společenské vnímání intimního aktu. Tradiční význam rodiny a konzervativní křesťanské hodnoty byly oslabeny, milování a intimní hrátky se staly tématem veřejné diskuse a tělo bylo více oslavováno. Došlo k oslabení monogamie a tradičního manželství a vyjmutí milostného aktu z jeho kontextu. Antikoncepce, legální potraty, veřejná nahota a homosexualita se postupně stávaly běžnějšími a přijatelnějšími. Tento proces kulminoval nástupem časopisu Playboy a dalších erotických publikací. Sexuální revoluce zbrzdila své tempo až v 90. letech v souvislosti s hrozbou AIDS, které se v té době dostávala více do povědomí.
V dnešní době jsou lidé na poli sexu mnohem informovanější, vše je dostupnější. Otevřeněji se mluví o masturbaci, erotické pomůcky už nejsou tabu. Akceptovány jsou mnohé dříve nemyslitelné úchylky a okrajové formy sexuálního chování či neheterosexuální styk. Vlivem internetu a dostupné pornografie máloco šokuje.
Na druhou stranu se milování přesouvá mnohem více do soukromí. Mizí videopůjčovny s ohmatanými kazetami s pornem i pornokina, prostituce, i s ohledem na strach z pohlavně přenosných chorob, upadá. Lidé se uspokojují po telefonu či po chatu, masturbují u erotických videí a filmů, vzrušují se za pomoci virtuální reality. Moderní technologie umožnily rychlé a masové šíření erotických materiálů a rozvoj menšinových žánrů, na druhou stranu přinesly i problémy, jako je šíření dětské pornografie nebo závislost na erotických materiálech.
Intimní potěšení je dnes snadno dostupné, doslova na jedno zmáčknutí tlačítka. Mladé generace dokonce digitální potěšení mnohdy upřednostňují před složitým navazováním skutečných vztahů a o sex jako takový ztrácí zájem. Klesá frekvence milování se, mnozí lidé se uchylují k dobrovolné intimní abstinenci, nevyhledávají partnerské vztahy, po večerech se místo dovádění v posteli věnují jiným činnostem. Pohodlí digitálního světa mnohé mladé odvádí od skutečného offline žití a prožitků.
Historie milostných hrátek je fascinující cestou od posvátných rituálů a otevřené oslavy erotiky až po období prudérnosti a potlačování tělesných požitků. Dnes žijeme v době, kdy je přístup k intimním otázkám mnohem otevřenější a tolerantnější, než kdy byly, a milování je vnímána jako přirozená a důležitá součást lidského života.
V jaké době byste chtěli žít vy?
