Adventní postavy: Seznamte se s nimi!

* sv. Barbora – 4. prosince

Panenská mučednice Barbora tajně přijala křesťanství a svým otcem byla vydána římským úřadům, mučena a nakonec popravena – za to se stala svatou. V předvečer jejího svátku se konaly obchůzky Barborek, tajemných málomluvných ženských postav, většinou bíle oděných, se závojem nebo sčesanými vlasy přes obličej a se zeleným věnečkem. Chodily zpravidla ve dvojicích i v početnějším průvodu a obdarovávaly děti drobnými pamlsky, nebo je naopak trestaly metlou. Dodnes živý je zvyk uříznout si 4. prosince třešňovou větvičku (barborku) a dát ji doma do vázy – pokud do Vánoc rozkvete, je to pro svobodné předzvěst svatby. 

* sv. Mikuláš – 6. prosince

Sv. Mikuláš je asi jedinou postavou, která svou podobou odpovídá skutečnému předobrazu světce a není opředena pohanskými mýty. Jeho kult pronikl na západ Evropy z Byzance a během jedenáctého století se zde svatý Mikuláš stal jedním z nejoblíbenějších světců. Oslavy v předvečer jeho svátku byly vždy bujaré a obyčej mikulášských obchůzek vznikl pravděpodobně ze středověkých biskupských her, konaných v klášterních školách.

* sv. Ambrož – 7. prosince

Ambrož byl známý svou dobrotou a proslul jako kazatel a reformátor církve. Jeho hlavními atributy jsou metla a úl (jako malého ho údajně napadl roj včel, který mu ale neublížil). Vysoká mužská postava Ambrože v bílém hábitu se zakrytým obličejem, špičatou černou čepicí a metlou v ruce se zjevovala za soumraku ve vsi u kostela nebo u jiných sakrálních staveb, trousila za sebou pamlsky, aby přilákala děti a mohla je pak honit a vyplácet.

* sv. Lucie – 13. prosince

Kdysi byl svátek svaté Lucie jedním z nejvýznamnějších v adventním cyklu. Jak napovídá původ jména Lucia (z latinského lux = světlo), byl její svátek spojen s důležitým pohanským kultem světla. Před změnou kalendáře roku 1582 (posunutí starého juliánského kalendáře o deset dní v novém gregoriánském, který platí dodnes) připadalo 13. prosince skutečně na dobu slunovratu, a známá pranostika „Lucie noci upije“ má proto reálný základ a těší se značnému stáří. Den sv. Lucie byl hlavně svátkem žen – platil přísný zákaz předení a dalších ženských prací, jehož porušení Lucky trestaly.

* Perchta

Perchta je nejznámější z postav nesvázaných s žádným církevním svátkem – její původ je předkřesťanský. Perchty zpodobňují démony a duše zemřelých předků zjevující se v období před příchodem slunovratu. Jsou to bíle zahalené shrbené němé postavy s hrozivou krychlovitou červenou maskou, s vyčnívajícími bílými zuby a vyplazeným jazykem. V různých adventních dnech (liší se podle území) obcházely ves vybavené náčiním na zlobivé děti – škopíkem na krev, nožem na párání břicha a koudelí na jeho vycpání. Spadeny měly na toho, kdo porušoval půst či předem jedl pečivo určené pro vánoční svátky.

(S použitím textů Mgr. Dany Přenosilové a PhDr. Pavla Bureše)

Poznejte lidové zvyky

Seznámit se s nimi můžete v krásných národopisných programech v Muzeu lidových staveb v Kouřimi.

* Svatomikulášská obchůzka se koná 7. 12. Můžete se těšit nejen na sv. Mikuláše s čertem a andělem, ale i na obchůzky Barborek a Ambrože, besedování o lidových tradicích se známou folkloristkou a spisovatelkou Kamilou Skopovou, pečení vánočního cukroví a figurálních perníků, na bylinkářku, kováře, drátenici a historickou výuku ve venkovské škole.

* Stříbrná adventní neděle připadá na 15. 12. Je připravena „Komedie o sv. panně mučedlnici Barboře“ (lidová hra se zpěvy v podání folklorního souboru), zazní „Barokní roráte aneb Radostné zpěvy adventní“, muzeem budou obcházet postavy Lucek a Perchty a děti i dospělí si budou moci vyzkoušet výrobu vánočních ozdob z tradičních materiálů.

Více o programech najdete na www.skanzenkourim.cz.

Foto: skanzenkourim.cz (1)