Byste, nebo by jste? Pravopisné chytáky, ve kterých nejčastěji chybujeme

Pravopis jsme se sice všichni na základní škole učili, ale to ještě neznamená, že ho umíme na jedničku. Zatímco ve vyjmenovaných slovech se většina lidí celkem vyzná, existují slova, která nám v písemném projevu dělají problém. Různé patvary jsou pak k vidění nejen v mailových či jiných elektronických konverzacích, ale hemží se to jimi i na sociálních sítích a bohužel i v médiích. Tady je seznam těch nejčastějších.

Bychom/ by jsme

Jediný spisovný tvar první osoby množného čísla je „bychom“. Mnoho lidí ale chybuje a používá buď hovorové „bysme“ nebo naprosto chybné „by jsme“. To je takzvaná hyperkorektní podoba, kterou mnozí užívají ve snaze o spisovnou češtinu. Všechny obdobné varianty (bych, bys, byste) se píší jako jedno slovo. Zapomeňte tedy například na větu: „Mohla by jsi to udělat.“ Místo ní napište správně: „Mohla bys to udělat.“

Mě, mně

Ve škole jsme se učili, že při skloňování osobního zájmena „já“ se ve 2. a 4. pádu používá tvar „mě“ a ve 3. a 6. pádu tvar "mně". Šikovou pomůckou je nahrazení zájmena „já“ zájmenem „ty“. Tam, kde ve větě můžete použít „tě“, napište „mě“ a tam, kde lze použít „tobě“, napište „mně“ (případně méně užívaným „mne“).

Příklad: Potkal mě venku. – Potkal tě venku. Mně se to líbí. – Tobě se to líbí.

Tip/typ

Ačkoli mají tato dvě slova podobný pravopis, významově nemají nic společného. Tip je něco, co doporučujeme nebo odhadujeme – například: Tohle je můj tip na výsledek zápasu. Zatímco typ zastupuje nějakou skupinu s určitými vlastnostmi – například: Nevím, jaký mám typ pleti. Tohle je typ člověka, kterého bych nechtěl potkat.

Hold/holt

Obě slova jsou správná, ale každé má jiný význam. Slovo "hold" znamená poctu nebo projev úcty a běžně se s ním moc nesetkáváme. Mnohem častěji používáme "holt", což je konstatování faktu (např. Holt se s tím musíme smířit.). To se používá mnohem častěji, ale lidé v pravopise tohoto slova často chybují.

Vyjímka/výjimka

Jedna z nejčastějších češtinářských chyb. V případě tohoto slova ale není na výběr, a tak si budete muset zapamatovat, že jediným správným tvarem je pouze a jedině "výjimka". Výraz byl odvozen od slovesa vyjímat a při jeho přeměně na podstatné jméno došlo ke změně délek „i/y“ – vyjímat x výjimka.

Tchyně/tchýně

Toto slovo vyslovujeme s dlouhým ypsilon. Podle pravidel českého pravopisu se ale v psaném projevu píše pouze krátká varianta. Výraz vznikl odvozením od slova tchán tak, že k němu byl přidána koncovka -yně. Je to podobné jako například u slov umělec – umělkyně, otrok – otrokyně apod.

Kvůli/díky

Rozdíl mezi těmito dvěma slovy je zásadní. Kdy které ve větě použít tak, aby to bylo správně?

• "Díky" je spojeno s pozitivní skutečností a používá se tehdy, když chceme vyjádřit něco, co je přínosné, dobré či žádoucí.
  Například. Tu práci jsem našla díky svým zkušenostem.
• "Kvůli" je spojeno s nějakou negativní případně neutrální skutečností. Například: Kvůli požárům nemohli lidé odjet na dovolenou.

Je tedy potřeba vždy zvážit, jakou skutečnost sdělujeme a podle toho použít správný výraz. Rozhodně nejde o synonyma!