Snad každý zná alespoň jednu z našich vánočních tradic, mezi které patří například rozkrojení jablka napůl, lití olova, zpívání koled, polibek pod jmelím nebo třeba házení střevíčkem. Jenže ne všude po světě jsou tradice takto romantické nebo hezké. Někde totiž k Vánocům patří neodmyslitelně i kakající panáček nebo třeba koňská lebka.
Mezi dost odpudivou vánoční tradici v Katalánsku patří figurka rolníka bez kalhot, který provádí velkou potřebu. Tuto figurku můžete dokonce často najít zastrčenou v betlémě vedle Ježíška, Marie a Josefa. Další katalánskou tradicí je tzv. Vánoční poleno, což je postava z katalánské mytologie. Jedná se o zhruba 30 centimetrů dlouhé poleno na drobných nožkách s namalovaným obličejem a čepicí. V okamžiku, kdy se poleno takto nazdobí, se přikryje dekou a do Vánoc musí děti poleno „krmit“ zbytky jídla a ovocem. Na Štědrý večer nebo Boží hod pak do polena tlučou klackem, což má poleno donutit „vykálet“ dárky pod deku. Proto se mu také zdomácněle říká „cagatío“, což znamená doslova „kálející poleno“.
Velšská kultura je prastará a opředená různými pověrami. Jedním z lidových zvyků ve šťastném období Vánoc je pochodovat městem s koňskou lebkou připevněnou na tyči, kterou nese jedinec schovaný pod prostěradlem či pytlovinou. Tomuto lidovému zvyku v podobě koňské lebky na tyči, který byl poprvé zaznamenán v roce 1800, se říká Mari Lwyd. Součástí tradice je, že muži nesoucí Mari Lwyd klepají na místní domy a žádají o vstup prostřednictvím písně. Ačkoliv byla tradice do počátku poloviny 20. století na ústupu, v polovině století byla opět obnovena s drobnými úpravami.
Noc ředkviček se pořádá každý rok 23. prosince v Oaxace v Mexiku. Tato tradice má svůj původ v koloniálním období, kdy Španělé představili ředkvičky. Ačkoliv se podle názvu může zdát, že se bude jednat o nějakou hezkou „zeleninovou“ tradici, ve skutečnosti jde o přehlídku ředkviček monstrózních rozměrů, které jsou mnohdy vypěstovány za pomocí velkého množství chemie. Ředkvičky jsou pak vyřezávány do různých tvarů, kde mezi betlémy naleznete i příšery, odporné bytosti, mrtvoly nebo jiné hororové scény. Kromě toho pár hodin po vystavení zelenina začíná usychat, takže složitá řezbářská díla nevydrží příliš dlouho.
Zatímco v našich končinách si lidé dávají na Vánoce většinou rybu a bramborový salát, v Japonsku se miliony lidí nedokážou obejít bez jídla z fastfoodového řetězce Kentucky Fried Chicken. Podle mluvčí KFC Japan Motoichi Nakatani vše začalo díky Takeshi Okawarovi, který byl manažerem prvního KFC v zemi. V roce 1974 přijalo KFC marketingový plán a nazval ho Kurisumasu ni wa Kentakkii neboli Kentucky na Vánoce. Kyblík smaženého kuřete se téměř okamžitě stal v Japonsku vánočním fenoménem, který si nenechá každoročně ujít odhadem kolem 3,6 milionu japonských rodin. Speciální vánoční balíčky si lidé objednávají měsíce dopředu. Takto slaví Vánoce především mladší generace, jelikož většina Japonska vyznává buddhismus a Štědrý den Japonci považují jako za každý jiný, chodí tedy do práce i do školy. Vánoční výzdobu naleznete spíše ve větších městech a starší generace Vánoce neslaví vůbec nijak.
