Jak to bylo s ženskými korzety: Měly bujné vnady spíš zkrotit, nebo naopak pozdvihnout? Některé dokázaly i zabít

I když se korzety v různých obměnách začaly objevovat už v antice, první větší boom zažily až ve 14. století. Tehdy ještě neměly krášlící funkci, jejich úkolem bylo především ochránit ženin pas, aby se do něj nezařezávaly těžké sukně tvořící součást bohatých šatů. Korzety tedy byly určeny především ženám z vyšších vrstev. Jejich nošení se ale masově rozšířilo až v 16. století.

Tehdy se z Itálie, kde už se těšily oblibě, dostaly až do Francie a neodmyslitelnou součást oděvu z nich na dlouhá staletí udělala hlavně panovnice Kateřina Medičejská. Ta dokonce zašla tak daleko, že korzet nařídila jako povinnost, bez něj žena nesměla vstoupit na královský dvůr. Korzety dokonce nosily i malé děti, a to ze zdravotních důvodů, měly je naučit správnému držení těla. Jenže zatímco chlapci se zhruba v deseti letech korzetu jednou provždy zbavili, dívky byly do nepohodlného kousku spodního prádla sešněrovávány i nadále.

Zdravotní problémy

Kvůli korzetu nemohly ženy správně dýchat a vzduch se nedostával do celých plic. Ty se pak zaplňovaly hlenem, což často vedlo k vážným zdravotním problémům a následné smrti. Ano, korzety mohly snadno ukončit život, a to hned více způsoby. Stávalo se také, že některá kostice praskla a zdeformovala se, takže ženě propíchla některý z orgánů jako plíce, játra či ledviny, což vzhledem k omezeným lékařským možnostem také vedlo ke smrti.

Další zdravotní problémy způsobovaly nepříjemnosti nositelkám korzetů denně. Protože se nemohly pořádně najíst a trávení bylo následně pro tělo kvůli korzetu problém, často je trápil silný zápach z úst. Nikoho pak zřejmě nepřekvapí problémy s dýcháním, které občas vedly ke ztrátám vědomí, ale také deformace orgánů a v některých případech dokonce docházelo i k nechtěnému předčasnému ukončení těhotenství.

Pozdvihnout nebo zamaskovat vnady?

Měl vlastně korzet bujné poprsí spíše schovat, nebo naopak vyzdvihnout? Pravdou je, že sloužil k oběma účelům, záleželo na období. Zatímco v době renesance byla v módě subtilnější postava a preferovala se spíše malá prsa, takže si ženy hrudník korzetem stahovaly, v baroku to byl pravý opak. Toto období doslova žilo bujnými křivkami a plným poprsím, které ještě podtrhl vosí pas. Ženy se proto korzetem stahovaly právě v pase, zatímco v horní části hrudníku odcházelo k pozvednutí a zvýraznění prsou. Model přesýpací hodiny byl tehdy zkrátka prototypem ideální postavy, aby ho ale bylo docíleno, musely ženě se šněrováním pomáhat pomocnice s pořádnou párou. Ve viktoriánské době dokonce ženy stahovaly korzety proto, aby zakryly své těhotenství. Postupem času se střih korzetu různě měnil a jeho sevření se uvolňovalo. Časem se jeho součástí stal také podvazkový pás.

Korzet je mrtev, ať žije korzet!

Éra korzetů oficiálně skončila až ve 20. letech minulého století, kdy nepohodlnou součást spodního prádla vystřídaly elastické podvazkové pásy a pohodlné podprsenky. Velkou zásluhu na zrušení korzetů v každodenní módě pak měla světoznámá francouzská návrhářka Coco Chanel. Přesto se korzety v různých obměnách čas od času vrací, plní však už jen módní funkci.

Často se objevují coby součást módního stylu různých subkultur, jako je goth nebo BDSM, občas jsou ale k vidění i na molech v kolekcích známých návrhářů, ve svých koncertních outfitech je využívala i popová královna Madonna, v umírněné verzi bývají součástí svatebních šatů i plesových rób. O návrat korzetů usiloval svého času i módní vizionář Christian Dior.

Zajímají vás příběhy z minulosti? Přečtěte si, jak žily milenky Krále Slunce.