Co se stalo po válce s dětmi nacisty Reinharda Heydricha: Kdo navždy zůstal v Česku a jaký osud potkal ostatní

Heydrich měl s manželkou Linou čtyři děti, chlapce Klause a Heidera, a děvčátka Silke a Marte. Ačkoliv jejich otec je pro českou společnost dodnes jednou z nejhorších postav nacistického běsnění, vlastní děti ho tak zřejmě vůbec nevnímaly, zejména dcerky, které byly v době války ještě příliš malé. Svůj život přesto prožily pod jménem, které dodnes vyvolává strach a znechucení. 

Klaus Heydrich: Domovem mu navždy zůstaly Břežany

Klaus, nejstarší syn Reinharda a Liny Heydrichových, se narodil v roce 1933. Jeho život byl bohužel velmi krátký. Zemřel jako dítě v roce 1943, pouhý rok po smrti svého otce. Stalo se tak v Panenských Břežanech asi 20 kilometrů od Prahy, kde zastupující říšský protektor se svou rodinou obýval budovu tzv. dolního zámku a kde Heydrichovi zůstali po atentátu žít až do konce války. 

Z brány rozsáhlého zámeckého parku měl malý Klaus vyjet na kole na silnici, kde se srazil s nákladním autem. Chlapec na následky těžkých zranění 24. října 1943 zemřel. Tragická smrt zanechala v již tak silně otřesené rodině hlubokou ránu. Tělo zesnulého chlapce bylo pohřbeno u zdi zámeckého parku. I když se mělo za to, že s sebou jeho ostatky Heydrichova vdova na konci války odvezla do Německa, hrob zřejmě zůstal nadále v Břežanech. Kde přesně se místo jeho posledního odpočinku nachází, je dnes ale jen dílem dohadů. Zámek i park totiž prošel rozsáhlou rekonstrukcí. 

Heider Heydrich: Na Česko vzpomíná rád

Heider Heydrich, narozený v roce 1934, byl druhým synem Reinharda Heydricha. V době atentátu na Heydricha a následného vyhlazení Lidic mu bylo sedm, děsivé události tedy šly spíše mimo něj. Těžce nesl ztrátu otce i pozdější tragickou smrt staršího bratra, ale jinak na roky prožité v Česku vzpomíná rád. Po válce se pokusil distancovat od svého otce a jeho činů, ačkoliv na něj byl dlouho kladen tlak ze strany veřejnosti kvůli jeho příjmení a historii jeho rodiny.

Nikdy se necítil plně vinen činy svého otce, ale zároveň si byl vědom temného stínu, který ho po celý život provázel. Tím se lišil od své matky Liny, která až do konce svého života odmítala připustit jakoukoli manželovu vinu na nacistických zločinech. Po válce se Heider s rodinou uchýlili na ostrov Fehmarn na pobřeží Baltského moře, odkud Lina Heyidrichová původně pocházela. Vybudovali zde hostinec, který rodinu živil. Později Heider žil nedaleko Mnichova a pracoval pro leteckou firmu Dornier-Werke a také ve spolku pečujícím o seniory. Snažil se po většinu života společensky angažovat a očistit pošpiněné jméno rodiny. 

Silke Heydrich: Šla v rodinných stopách

Silke Heydrich, narozená v roce 1939, byla třetím dítětem Reinharda a Liny Heydrichových. V době války byla ještě velmi malá, neměla na hrůzy nacistického režimu ani na svého otce v podstatě žádné vzpomínky. Přitom byla považována za největšího miláčka svého otce. Něco společného s ním ale měla, a to zálibu v hudbě. Ta se v rodině dědila zřejmě z generace na generaci. Její dědeček a otec říšského protektora, Richard Bruno Heydrich, byl německý operní pěvec a hudební skladatel. I Reinhard Heydrich hudbu miloval, sám se ve volném čase věnoval hře na housle. Silke rovněž milovala hudbu, údajně vystudovala operní pěvectví. Oplývala také výjimečnou krásou, díky které se měla se živit v Americe jako modelka.

Špionka Josefa Huliciusová: Češka zamotala hlavu Heydrichovi, zamilovaný protektor jí hrál na housle, zatímco spolupracovala s MI6

Marte Heydrich: Pomáhala mamince

Marte, nejmladší z Heydrichových dětí, se narodila 23. 7. 1942, téměř dva měsíce po atentátu na zastupujícího říšského protektora. Po válce žila se svou rodinou v Německu. Matka Lina se s dětmi vrátila do své domoviny, na ostrově Fehmarn vybudovala hotel Imbria Parva, ve kterém měla pracovat i Marte. V únoru 1969 ovšem hotel vyhořel, Lina si ale záhy pořídila další nemovitost. Tu zaplatila zřejmě z vdovského důchodu, který pobírala po smrti svého muže - coby válečné oběti. Během Třetí říše jí mělo být vypláceno 1900 říšských marek měsíčně, dávka byla s koncem války pozastavena. V roce 1950 požádala Lina Heydrich o vdovské a sirotčí dávky znovu, a i přes morální pochybnosti jí byla po dlouhých soudních vedeních dávka ve výši 1 000 DM měsíčně přiznána a zpětně vyplacena. Lina Heydrich zemřela v srpnu 1985.

Heydrichovy děti, zejména Heider, čelily mnoha problémům spojeným s historickým odkazem jejich otce. Většina z nich se snažila žít nenápadný a klidný život, avšak stín Reinharda Heydricha je provázel až do dospělosti. Jejich osud ukazuje, jak hluboký a dlouhotrvající může být dopad historických událostí na jednotlivé rodiny. Heydrichovy děti jsou živoucím svědectvím o tom, jaké důsledky může mít minulost na následující generace.

Za vyzvednuté kolo poprava v Mauthausenu: Čtrnáctiletá Jindřiška byla nejmladší obětí heydrichiády