Duševní choroby, epilepsie i obří ret. Takové bylo prokletí rodu Habsburků. Sňatky v rámci rodiny měly zvětšit bohatství, ale rod zdegeneroval

Mnoho příslušníků významného dynastického rodu poznáte na dobových portrétech snadno podle jejich typického vystouplého spodního rtu. Trpěli ale i další řadou zdravotních problémů, včetně epilepsie a duševních poruch. Spíše než prokletím ale byly způsobené sňatkovou politikou, ve které běžně do manželství vstupovali blízcí příbuzní.

Habsburský ret: Výsledek příbuzenských sňatků

Jedním z nejznámějších a nejvýraznějších fyzických znaků mnoha členů rodu Habsburků byl tzv. habsburský ret. Jednalo se o genetickou deformaci dolního rtu a čelisti, kdy byl spodní ret nápadně zvětšený a brada vyčnívala dopředu. Hyzdil například tvář dědečka Marie Terezie, císaře Leopolda I. Habsburský ret je připisován dlouhodobým příbuzenským sňatkům, které byly v rodině časté, aby udržely dynastické svazky a mocenskou kontrolu. Inbrední sňatky způsobily nejen tuto fyzickou vadu, ale i další zdravotní problémy, které postihly i další členy rodu. 

Tento rys byl zvláště výrazný u Karla II. Španělského, jednoho z nejvíce postižených členů rodu. Karel II. byl kvůli své deformaci téměř neschopen mluvit nebo žvýkat, a trpěl řadou dalších zdravotních potíží. Byl celkově chatrného zdraví, trpěl hormonální nedostatečností, poškozením ledvin, byl zřejmě i psychicky pomatený a neschopný se cokoli učit, dokonce zůstal negramotný. Jeho neschopnost zplodit potomky se stala jedním z důvodů, proč po jeho smrti v roce 1700 skončila vláda Habsburků ve Španělsku.

Duševní choroby: Stíny moci

Vedle fyzických deformací se u Habsburků objevovaly i závažné duševní problémy. Jeden z nejznámějších případů duševní choroby se týká Rudolfa II., císaře Svaté říše římské a českého krále. Rudolf byl znám svou fascinací alchymií, okultismem a uměním, ale jeho vládu provázely i značné psychické problémy. Ke konci života trpěl těžkými depresemi, paranoiou a izoloval se od svého okolí. Jeho duševní stav měl vliv i na politické záležitosti – často nebyl schopen účinně vládnout, což vedlo k rozvratu v říši.

Psychické problémy zřejmě postihly i arcivévodkyni Marii Terezii. Trpěla například depresí, zejména po smrti milovaného manžela. Byla neustále pronásledována úzkostmi, což ovlivnilo její politická rozhodnutí a její vztah k dětem. A to u ní nebylo rodové prokletí zřejmě tak intenzivní. Její matka Alžběta Kristýna Brunšvická pocházela z brunšvicko-wolfenbüttelského rodu, babička z otcovy strany, Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská, byla falcko-neuburská princezna. Krev se tak pročistila a jedna z nejslavnějších panovnic historie unikla těžké genetické zátěži.

Syfilis byla metlou českého království. Nemoc postupně likvidovala lidské tělo i psychiku mnoha panovníků

Epilepsie a další nemoci

Další geneticky podmíněné onemocnění, které bylo v rodě Habsburků rozšířené, je epilepsie. Mnozí členové rodu, včetně Filipa IV. Španělského a Ferdinanda I., trpěli záchvaty epilepsie, které jim ztěžovaly život a vládu. V době, kdy nebyla epilepsie chápána jako neurologické onemocnění, ale byla spojována spíše s mysticismem nebo posedlostí, to znamenalo i společenské stigma. Tehdejší léčebné metody, jak ji zmírnit, nebyly rovněž právě příjemné.

Epilepsií trpěl i poslední korunovaný český král, Ferdinand V. Dobrotivý. Často upadal až do stavu bezvědomí, a to i na několik dní. Jeho rodiče byli navzájem bratranec se sestřenicí, jeho praprarodiče dokonce sourozenci, není tedy divu, že mu život nerozdal zrovna dobré karty. Narodil se s obří hlavou a deformitami v obličeji. Jeho jazyk byl nepoměrně velký k ústů, a tak je nikdy nedokázal zcela dovřít, nebyl schopen ani správně vyslovovat. Navíc trpěl nervovými tiky a křečemi ve tváři. Ruce a nohy měl k tělu nepoměr malé, celá jeho postava byla nezdravě rachitická. I když byl českým králem a rakouským císařem, prakticky nikdy doopravdy nevládl, jeho otec František I. ještě před svou smrtí vložil moc raději do rukou kancléře a státní rady. 

Prokletí nebo genetická predispozice?

Ačkoliv se někdy hovoří o „prokletí“ Habsburků, většina problémů, kterými trpěli, má dnes své vysvětlení v medicíně a genetice. Časté příbuzenské sňatky vedly k tomu, že se v rodině kumulovaly genetické vady, což mělo za následek nejen fyzické deformace, ale i duševní a neurologické choroby. Zatímco sňatky mezi příbuznými posilovaly politickou moc rodu, zároveň přinesly generace členů, kteří trpěli různými zdravotními potížemi.

Tyto zdravotní problémy nebyly pouze individuální tragédie, ale měly širší dopad na politiku a stabilitu celého rodu. Slábnoucí zdraví členů Habsburské dynastie vedlo k oslabení jejich vlivu a k postupnému úpadku moci, které nakonec ani dobré jméno rodu ani bohatství nemohly překonat.

Milenka císaře Františka Josefa: Kateřina Schrattová mu 30 let mazala chlebíčky a vyprávěla vtipy