Lidí s poruchami příjmu potravy rok od roku přibývá. V zásadě rozlišujeme tři základní formy poruch, od kterých se dále odvíjí další. Mezi tyto tři patří mentální anorexie, bulimie a záchvatové přejídání. Právě na problematiku mentální anorexie se rozhodla upozornit francouzská modelka Isabelle Caro. A kampaň, kterou vytvořila, obletěla svět.
Francouzská herečka a modelka se narodila v roce 1982. Modelingu se začala věnovat od svých třinácti let. Bylo jí ale řečeno, že pokud chce ve světě módy opravdu uspět, musí shodit deset kilo. A tak začala hubnout tím, že přestala jíst, čímž započal její několikaletý boj s anorexií. Sama Isabelle se nechala slyšet, že spouštěčem anorexie bylo i její problematické dětství. Otce téměř nevídala a její matka měla fobii z toho, že Isabelle vyroste, a proto ji velmi často měřila. Isabelle byla poznamenaná také tím, že ji matka nechtěla kvůli své fobii pouštět ven – byla totiž přesvědčena, že děti na čerstvém vzduchu vyrostou, což nechtěla pro svou dceru dopustit. Sama Caro v rozhovoru pro pořad The Insider uvedla, že její dětství bylo opravdu traumatizující a věřila, že úplný počátek poruchy příjmu potravy začal už tenkrát. „Vzpomínám si, že jednou moje matka nesla třicetikilový kanystr s benzínem. Zeptala se mě, jestli vím, jak hrozně těžký ten kanystr je. Já tehdy vážila o pět kilo víc a od té doby mi neustále běželo hlavou, že jsem pro svou matku přítěží. Začala jsem proto hubnout a za celý den jsem snědla jen dva čtverečky čokolády a pět ovesných vloček. Moje váha tehdy klesla asi na šestadvacet kilo”.
V americkém pořadu televizní stanice CBS The Insider odhalila hrozivý fakt, který si mnoho z nás ani nedokáže představit. V době, kdy ji anorexie sužovala nejvíce, vážila pouhých 25 kg na výšku 165 cm. V té době také kvůli celkovému vyčerpání organismu a zdravotním problémům upadla do kómatu. Lékaři ji tenkrát nedávali moc nadějí, ale Isabelle zabojovala a přežila. Dle svých slov ji tento moment opravdu vyděsil a začala si uvědomovat, že musí začít bojovat. Postupně tak začala pomalu jíst. Ačkoliv se jednalo o opravdu malé porce, pro Isabelle to byl velký úspěch. Dostala se až na váhu 33 kilogramů. Rozhodla se, že svůj boj s anorexií si nenechá pro sebe, ale začne šířit osvětu. Sama sebe tedy prezentovala jako odstrašující případ a věřila, že její příběh pomůže tisícům dalších lidí, kteří poruchou přijmu potravy trpí, aby nedopadli jako ona.
Protože se Isabelle snažila šířit osvětu a svým příběhem pomoci co nejvíce lidem, rozhodla se, že nafotí kampaň proti mentální anorexii. Na fotografiích, kde pózuje úplně nahá jsou viditelné její obratle, páteř, vystouplé kosti a další části těla. Snímky, které pořídil fotograf Oliviero Toscani, obletěly svět. Šokovaly miliony lidí po celém světě, což byl také Isabellin cíl. Své snímky okomentovala v rozhovoru pro CBS „Řekla jsem si, že pokud můžu ty roky utrpení nějak zužitkovat, nepřijde to utrpení v niveč. Vím, že jsou to šokující fotky a já přesně to chtěla. Je to opravdové varování před tím, že jde o skutečně vážnou chorobu”. Na otázku, zda se nebojí, že by fotky mohly naopak inspirovat k tomu, aby někteří lidé trpící mentální anorexií zhubli ještě více, odpověděla „Doufám, že to tak nebude. Jsem tam taková, jaká jsem a rozhodně nejsem krásná. Mé vlasy jsou zničené a vím, že už nikdy nebudu moct mít dlouhé vlasy. Vypadlo mi několik zubů, moje kůže je suchá, má prsa jsou propadlá. Žádná mladá dívka nechce vypadat jako kostlivec. Věřím, že takto doopravdy nechce vypadat nikdo".
V roce 2010, tedy o tři roky později ve svých 28 letech Isabelle bohužel svůj boj s anorexií prohrála. Jako příčina smrti bylo uvedeno, že dívka zemřela po patnáctidenní hospitalizaci v nemocnici, kde byla s akutním respiračním onemocněním. Téměř každému ale došlo, že příčinou bylo pravděpodobně dlouhodobé hladovění, oslabení organismu a celkové vyčerpání, za které mohla práve anorexie. Boj s jakoukoliv nemocí, především pak s akutním respiračním onemocněním, byl pro tělo neuvěřitelný zápřah, který zkrátka nezvládlo.
Youtube.com/ CBS, Wikipedie.cz/ Isabelle Caro, Zeny.iprima.cz
