Geniální Frida Kahlo: V dětství utrpěla obrnu, v dospělosti těžký úraz. Malovala vleže, přesto si získala světový věhlas i lásku umělce

Frida Kahlo, jedna z nejvýznamnějších mexických malířek, se narodila 6. července 1907 v Coyoacánu, čtvrti Mexico City. Její život byl stejně jako její dílo plný vášně, bolesti, lásky a zrady. Frida vyrůstala v rodině s německými a mexickými kořeny, což ovlivnilo její vnímání světa a její pozdější umělecký styl, který kombinoval evropskou a latinskoamerickou tradici.

Mezi nemocemi a sny

Fridino dětství nebylo snadné. Už v šesti letech prodělala dětskou obrnu, což zanechalo její pravou nohu oslabenou a kratší. Tento handicap ji nejen fyzicky omezoval, ale také formoval její osobnost. Ostatní děti ji šikanovaly kvůli odlišnosti, ale Frida se naučila bránit. Byla to dívka s obrovskou vnitřní silou, která nikdy nedovolila, aby ji fyzická bolest zastavila.

Během mládí přímo hořela vášní pro vzdělání. Původně měla ambice stát se lékařkou, a proto se přihlásila na prestižní Národní přípravnou školu v Mexiku, kde se seznámila se skupinou mladých intelektuálů a umělců. Její sen o medicíně však zničila tragická dopravní nehoda, která se odehrála, když jí bylo osmnáct let. Autobus, ve kterém cestovala, se srazil s tramvají, což vedlo k těžkým zraněním – zlomeniny páteře, pánve a nohou jí způsobily celoživotní bolest.

Umění jako únik před utrpením

Po nehodě byla Frida Kahlo upoutána na lůžko a musela podstoupit řadu bolestivých operací. V té době začala malovat, aby si ulevila od fyzické i emocionální bolesti. Její matka jí pořídila speciální stojan, který jí umožnil malovat vleže, a zrcadlo nad postelí, aby mohla zachytit svou tvář. Její první autoportréty vznikly právě v těchto těžkých chvílích.

Frida Kahlo se postupně dostala do mexického uměleckého prostředí a její dílo získalo uznání pro svou syrovou upřímnost a symboliku. Její obrazy často odrážely její fyzickou bolest a utrpení, ale také její silnou vůli přežít a milovat. Většina jejích děl jsou autoportréty, ve kterých zobrazovala samu sebe jako silnou a zároveň zranitelnou ženu.

Setkání s Diegem Riverou

V roce 1928 se Frida seznámila s mexickým muralistou Diegem Riverou, který byl v té době už slavným umělcem. Jejich vztah byl bouřlivý, vášnivý a plný kontroverzí. Frida byla Diegovým uměním fascinována a on ji považoval za nadějnou malířku. Navzdory věkovému rozdílu (Diego byl o 20 let starší) a jeho pověsti sukničkáře se do něj Frida bezhlavě zamilovala. O rok později se vzali, ale jejich manželství bylo velmi komplikované. Diego jí sice otevřel dveře do světa umění a naučil ji mnohé techniky, ale také jí často zahýbal. Největší ránu jí zasadil, když měl poměr s její sestrou Cristinou, což Fridu hluboce zasáhlo a inspirovalo k několika obrazům, které odrážejí její vnitřní bolest.

Frida však nebyla jen obětí Diegových záletů. Sama měla řadu milenců, včetně slavných osobností jako Leon Trotsky nebo Josephine Baker. Její bisexuální orientace a odvaha žít podle svých pravidel byly na svou dobu skandální, ale Frida se nikdy nestyděla za to, kým byla. V roce 1940 se Frida a Diego rozvedli, ale jejich láska byla tak silná, že se o rok později znovu vzali. Diego byl fascinován jejími díly a inspirován její silou, přesto jejich manželství nikdy nebylo bez problémů.

Umění v bolestech a depresích

Navzdory osobním trápením Fridina kariéra vzkvétala. V roce 1939 měla svou první samostatnou výstavu v Paříži, kde se setkala s avantgardními umělci jako Pablo Picasso a André Breton. Její obrazy byly silně ovlivněny mexickou kulturou, folklórem a symbolismem. Používala jasné barvy a symboliku Mexika, což její dílo odlišovalo od ostatních umělců. Frida se stala ikonou feminismu, neboť její dílo často reflektovalo otázky genderu, těla a bolesti.

Fridino zdraví se v posledních letech jejího života rapidně zhoršovalo. Četné operace, amputace nohy a chronická bolest způsobily, že byla často upoutána na lůžko. Přesto nikdy nepřestala malovat. V roce 1953 na svou poslední výstavu v Mexico City dorazila na nemocničním lůžku, což se stalo ikonickým momentem její kariéry. Frida Kahlo zemřela 13. července 1954 ve věku sedmačtyřiceti let. Oficiální příčinou smrti byla plicní embolie, ale spekulovalo se, že mohla spáchat sebevraždu, protože trpěla silnými depresemi a bolestmi.

Zajímají vás příběhy silných žen? Přečtěte si, jaký život prožila manželka Alberta Einsteina.