Joseph Goebbels byl jedním z nejvlivnějších mužů nacistického Německa, jehož mistrovská manipulace s veřejným míněním pomohla Adolfu Hitlerovi ovládnout celou zemi. Propaganda byla jeho nejsilnější zbraní, kterou využíval nejen před válkou k upevnění moci, ale i během války k mobilizaci národa a ospravedlňování nacistických zločinů.
Joseph Goebbels se narodil do skromné rodiny na okraji Porúří a vyrůstal se čtyřmi sourozenci. Odmalička trpěl tím, že se narodil s pokřivenou kratší nohou, kvůli níž musel nosit botu se speciálně upravenou podrážkou a také kovovou podpěru. I přesto na nohu kulhal a nepomohlo ani to, že byl malého vzrůstu a velmi útlé postavy. Ve škole byl kvůli svým indispozicím často terčem posměchu a šikany a trauma si nesl celý svůj život.
Nepomohl ani fakt, že ho kvůli pochroumané noze nevzali do služby v první světové válce, což si vynahrazoval tím, že tvrdil, že kulhavá noha je následek válečného zranění, a vydával sám sebe za válečného veterána. Svoji fyzickou útlost vyvažoval intelektuálními přednostmi. Studoval literaturu a filozofii, později se živil jako novinář a psal romány a divadelní hry. Snažil se stát publikovaným autorem, nakladatelé jeho práce ale vytrvale odmítali, což jeho sebevědomí také neprospělo.
V roce 1923 přišel poprvé do styku s nacistickou stranou a už o pět let později se v NSDAP propracoval mezi přední členy. Rychle stoupal po žebříčku úspěchů a brzy se dostal až do přízně samotného Vůdce. Byl říšským ministrem propagandy (vedl ministerstvo pro lidovou osvětu a propagandu), zmocněnec pro vedení totální války, říšský velitel domobrany a jeden z nejbližších spolupracovníků Adolfa Hitlera.
Propaganda byla jeho nejsilnější zbraní, kterou využíval nejen před válkou k upevnění moci, ale i během války k mobilizaci národa a ospravedlňování nacistických zločinů. Využíval také své znalosti novináře, aby dokázal v médiích ovlivnit masy. V roce 1926 byl jmenován šéfem propagandy v Berlíně, kde poprvé začal budovat svou pověst mistra manipulace. Goebbels měl talent na psychologii davů a využíval moderní technologie, jako bylo rádio, film a tisk, k šíření nacistických ideálů. Klíčem k jeho úspěchu byla schopnost apelovat na emoce – strach, hněv a naději. Cenzura byla neúprosná a informace, které neodpovídaly nacistickému narativu, byly okamžitě potlačovány.
S neúspěchy na východní frontě a spojeneckými nálety na německá města se Goebbelsova propaganda změnila. V roce 1943 ve svém slavném projevu o „totální válce“ v berlínském Sportpalastu vyzval Němce k maximálním obětem a nasazení všech sil. Tento projev měl za cíl mobilizovat národ k tomu, aby vytrval navzdory rostoucím ztrátám. Během války Goebbels ještě více šířil antisemitismus. Zatímco nacisté realizovali holocaust, jeho propaganda ospravedlňovala genocidu tvrzeními o „židovském spiknutí“ a potřebě ochrany německé rasy. S blížícím se koncem války ztrácela Goebbelsova propaganda účinnost. Realita na bojištích byla nepopiratelná a obyvatelstvo přestávalo věřit jeho lžím. Do toho řešil rodinné problémy s manželkou Magdou.
Manželství odsvědčené samotným Hitlerem bylo poměrně šťastné, i když svému manželovi musela Magda tolerovat četné nevěry a zálety, kterými si pravděpodobně kompenzoval nízké sebevědomí způsobené fyzickými problémy. Velký problém ale nastal, když se Goebbels poznal s českou herečkou Lídou Baarovou. Ta byla velkou oblíbenkyní německých papalášů a její kariéra stoupala tak prudce, že měla vyhlídky na úspěch i v Hollywoodu. Goebbels zcela podlehl jejímu šarmu a románek s českou kráskou se ani nesnažil tajit, dokonce uvažoval o tom, že opustí rodinu a rozvede se.
V tu chvíli ale zakročila Magda, která měla s Adolfem Hitlerem téměř stejně dobré vztahy jako její manžel. Apelovala u Vůdce, aby u Gobbelse sjednal pořádek s tím, že právě jejich rodina má jít příkladem celé Říši. Na to Hitler slyšel a Goebbelsovi jeho avantýry nemilosrdně zatrhl, stejně jako Baarové jedním šmahem zničil kariéru. Goebbels se lehce snažil protestovat, nakonec se ale jako vždy podřídil svému Vůdci a s Magdou zplodil dalšího potomka.
Svoji oddanost Hitlerovi projevoval i prostřednictvím svých šesti dětí. Pojmenoval je totiž Helga, Hildegard, Helmut, Holdine, Hedwig a Heidrun. Všechna jména musela začínat na písmeno H, aby připomínala příjmení Vůdce Třetí říše. Sám Adolf Hitler se v rodince svého poskoka Goebbelse viděl. Oblíbil si jeho manželku Magdu, která v jeho očích se svou statnou postavou a blond vlasy představovala árijský ideál, obdivoval i malé blonďaté potomky.
30. dubna 1945 už Adolf Hitler věděl, že je jeho boj prohraný. A také tušil, že pokud přežije, bude se ze spáchaných zrůdností muset zpovídat. Rozhodl se proto spáchat sebevraždu spolu se svojí partnerkou Evou Braunovou, kterou pouhý den předtím pojal za manželku. Pro svého nohsleda Goebbelse udělal před svojí smrtí poslední dvě laskavosti: Jmenoval ho svým nástupcem ve funkci říšského protektora a dal mu k dispozici svůj bunkr.
Stejně jako Hitler ale i Goebbels tušil, že důsledky jeho činů za války rozhodně nebudou pěkné. Byl navíc Hitlerovi natolik oddaný, že byl ochotný padnout po jeho boku. Byl rozhodnut, že se raději zabije, než aby ho zajala Rudá armáda, a s tím souhlasila i jeho žena Magda. Je pro nás i naše děti lepší zemřít, než žít v hanbě a ponížení,“ říkala podle webu Reflex.cz Goebbelsová. Proto se pouhý den po Vůdcově smrti odhodlali k tomuto kroku i manželé Goebbelsovi. V Hitlerově bunkru však nejdříve pomocí kyanidových kapslí sprovodili ze světa svých šest dětí, poté oba spáchali sebevraždu. Zatímco Magda také požila kyanid, Goebbels se zastřelil. Příběh největšího manipulátora všech dob je momentálně k vidění v novém snímku pojmenovaném jednoduše Goebbels.
www.reflex.cz, www.rozhlas.cz, www.csfd.cz
