Legenda jménem Hildegarda z Bingenu: Rozuměla léčitelství a věřila na manželství z lásky

Na svou dobu byla Hildegarda z Bingenu výjimečná. Jelikož se narodila v roce 1098 jako desáté dítě v německé hraběcí rodině, byla zasvěcena Bohu. To byl tradiční židovsko-křesťanský zvyk, kdy byl každý desátý potomek obětován jako desátek. Její jméno znamenalo bojovnice, a i když bývala odmala často chorá a nemocemi oslabená, svým životem, činy, statečností i odkazem, který světu zanechala, mu nezůstala nic dlužna. 

Jeptiškou z povinnosti

O tom, že bude sloužit Bohu, nebylo pochyb. Rodiče za ni rozhodli, že půjde do benediktinského kláštera, kde se stala jeptiškou a našla tam svou duchovní matku. Tou se pro náctiletou dívku stala magistra Jutta, moudrá a laskavá žena, jejíž byla věrnou žačkou po dlouhých 24 let. Po Juttině smrti se očekávalo, že právě Hildegarda půjde okamžitě v jejích šlépějích, stane se abatyše, stejně zbožnou a vzdělanou bytostí a bude mít pro lidi otevřené srdce jako její učitelka. Na svůj úkol Hildegarda nerezignovala, stala se druhou magistrou v klášteře, ale zároveň potřebovala klid a čas na to, aby se rozhodla, jak chce své zkušenosti a vědění využít ve svém dalším životě. Než se vydala na svou cestu, trvalo jí to dva roky a zklamala tím mnohé, kteří věřili, že zůstane Juttinou oddanou pokračovatelkou. 

Kvůli neuposlechnutí Božího slova trpěla

O pět let později došlo v Hildegardině životě k obrovské změně. Onemocněla a promluvil k ní sám Bůh. Měla vize, které se jí zjevovaly v bolestech a svěřila je svému důvěrníkovi, mnichovi jménem Volmar. A právě jeho rada, aby je zaznamenala, dala následně základ ke vzniku manuscriptu s názvem Poznej cesty Páně. Přinesl 26 zjevení přímo od Boha, které zaujaly tehdejšího papeže Evžena III. natolik, že jí dovolil vše zveřejnit a povzbudil ji k sepsání knihy. Tvořila ji deset let a tématy jako stvoření nebo pád Lucifera a Adama či spása začala duchovně přitahovat širokou veřejnost. V jeden moment opět onemocněla a sama si to vysvětlila tak, že je to trest za neuposlechnutí jednoho poselství. Měla totiž opustit svůj klášter a založit si vlastní. Když se rozhodla, že učiní všechny kroky k tomu, aby Boží žádost splnila, jako zázrakem se uzdravila. I místo, kde měla vystavět nový klášter, jí bylo ukázáno ve vizi. Rupertsberg vznikl na soutoku řek Nahe a Rýna a v roce 1150 se sem přestěhovala. 

Léčebná síla kamenů a bylinek

Kromě teologie měla Hildegarda mnoho jiných zájmů. Napsala několik knih, v nichž zaznamenala mnoho přírodních receptů. Věřila na léčivou sílu kamenů, zajímala ji věda i lékařství. Její záznamy staletí nikoho nezajímaly, když je však ve 20. století objevil rakouský lékař, staly se základem pro dnes stále populárnější alternativní medicínu. Ve svých myšlenkách, podložených zkušenostmi, si Hildegarda trvala na tom, že pojetí medicíny musí být celostní. Věřila, že uzdravení ducha nelze dosáhnout bez léčby tělesné a naopak. K úplnému vyléčení pak bylo třeba zapojení duchovního uzdravení v souladu se silami vesmíru. 

Dr. House středověku

A pokud si vůbec můžeme dovolit srovnání, Hildegarda byla svými metodami a věděním velmi podobná oblíbenému seriálovému lékaři. Kontroverzní dr. House totiž také hledá příčiny onemocnění nejen v lékařských testech, ale nahlíží při stanovení diagnózy také na vnější vlivy - tedy prostředí, kde pacient žije, jeho duchovní rozpoložení, sociální poměry či způsob života. A právě na těchto souvislostech stavěla své neuvěřitelné léčebné postupy i Hildegarda, a to již na přelomu 11. a 12. století. Věřila, že člověk potřebuje ke kvalitnímu životu dobrý spánek, dostatek pohybu i klidu, kvalitní potraviny a očistné šťávy, které napomáhají vylučování nečistot z organismu. A jak byl podle vizionářky člověk spojen se čtyřmi živly? Z vody čerpal krev, země nám dává tělo, díky vzduchu dýcháme a z ohně získáváme teplo. 

Boj za ženy, jejich sílu, postavení i menstruaci

Dá-li se říct, že Hildegarda z Bingenu byla až téměř neuvěřitelně pokrokovou ženou historie, je třeba připomenout také její nekompromisní boj za postavení žen v tehdejším světě. Obecně se samozřejmě prosazoval názor, že Bůh stvořil jako svůj obraz pouze muže. Ale právě ona ve svých textech označuje člověka jako muže i ženu, a dává najevo příklady, že jsou si obě pohlaví ve vztahu k Bohu rovna. A ve svých vizionářských myšlenkách zašla i mnohem dál. Prosazovala například tezi, že manželství má být postavené na opravdovém citovém poutu, tedy lásce a zároveň šířila názor, že plození dětí je jen rozumným důsledkem manželství nikoli však jeho podstatou, natož smyslem. Velmi hlasitě se také vzepřela zákazu, že ženy nesmí chodit do kostele v období menstruace. 

Chytřejší než filosofové

Hildegarda z Bingenu vytvořila za svůj poměrně dlouhý život, trvající 82 let, mnoho písemných podkladů, z jejichž moudra by mohla čerpat vědění i současná generace studentů medicíny, teologie, vesmíru či botaniky. Sepsala Nauku o přírodě i o zdraví, v níž řešila živly, nebeská tělesa, ale i výklady snů. I když byla často nemocná, hodně cestovala, neboť byla povinována vysvětlovat správně význam Bible. Byla vysoce ceněna u významných osobností dané doby, a vzdělanci si velmi dobře uvědomovali, že byla obdařena genialitou a v mnoha ohledech dalece překonávala vědění filosofů. I proto jí procházely kritické či neotřelé názory na křesťanství a nikdo si nedovolil proti jejím slovům ostřeji vystoupit. 17. září, den jejího úmrtí, je na její počest označován jako den sv. Hildegardy.