Legendární manželé Zátopkovi: Láska nejen pod olympijskými kruhy byla neskutečně silná a obdivuhodná. Bohužel osud jim nedopřál vlastní děti

Na světě asi není úspěšnějšího sportovního páru, než byli Dana s Emilem. Excelentní běžec a oštěpařka společně zářili na olympijských hrách a dalších velkých sportovních událostech. Svět je miloval. Nejen příběh jejich lásky a oddanosti je krásný a obdivuhodný.  

Běhání se Zátopkovi nakonec zalíbilo 

Na osudové setkání přitom nemuselo vůbec dojít. Nebylo to tak, že by Emil od dětství běhal, naopak. Dostal se k němu během studií ve Zlíně, kde bydlel na internátu. „Zátopku, dneska je Běh Zlínem, a vy se zašíváte v čítárně?! Už ať jste na startu!“ došlápl si vychovatel na budoucího olympijského vítěze. Studentíkovi se příliš nechtělo, ale nakonec se hecnul a řekl si, že do toho dá vše. A skončil druhý. Běhání se mu zalíbilo a od té doby si jen tak „poklusával” a překonával běžecké rekordy.  

Emil si nenechal Danu utéct 

Na jednom ze závodu byla také Dana, která soutěžila v hodu oštěpem. Pořadatelé pak po ní chtěli, aby předala Emilovi květinu, když stál na bedně. V tu dobu už samozřejmě měla z ostatních závodů povědomí o jakémsi Zátopkovi, ale do té doby s ním nemluvila. „Souhlasila jsem, ale ani trochu se neusmála, aby si nemyslel, že su z něho celá pryč!“ smála se Zátopková během vzpomínek na první setkání s legendárním běžcem. Jiskra přeskočila velmi rychle a Emil si nenechal sympatickou oštěpařku utéct. Po cestě zpět si vedle ní sedl v autobusu a pozval ji na schůzku.  

Věděli, že je to ta pravá láska 

Od té doby chodili na pravidelná randíčka, a když zjistili, že jsou narozeni ve stejný den, bylo jasné, jaké bude datum jejich svatby. „Věděli jsme, že to je ono. To, co oba hledáme. Samozřejmě, že jistý si člověk nemůže být asi nikdy, ale tohle bylo něco víc,” svěřila Dana s tím, že se svatba musela posunout kvůli londýnské olympiádě v roce 1948. Emil si vyběhal zlatou a stříbrnou medaili a Dana skončila v oštěpu na sedmém místě. Veselka úspěšných sportovců se tak konala v říjnu téhož roku, pouhých pět měsíců od jejich seznámení. Pravá láska tak skutečně existuje, a když přijde, tak ji poznáte. 

Legenda jménem Zátopek 

Dana s Emilem bez sebe nedali ránu a společně také trénovali. Zátopek překonával jeden tuzemský rekord za druhým a posouval hranice i rekordů světových. Před sebou měli velký cíl, a to olympiádu v Helsinkách. Tam předvedl Emil naprosto famózní a nepřekonatelný výkon. Vyhrál závod na pět, deset kilometrů a poprvé si zkusil zaběhnout také maratón, ve kterém nenašel přemožitele. Stal se legendou. „Jestli chcete něco vyhrát, běžte 100 metrů. Jestli chcete něco zažít, běžte maraton,“ říkával Emil s oblibou.  

Láska pod olympijskými kruhy 

Pozadu však nezůstala ani Dana. Od manžela si pro štěstí vypůjčila zlatou medaili, kterou si s sebou vzala na lavičku do oštěpařského sektoru. „No a hned prvním hodem jsem hodila olympijský rekord. To bylo přes 50 metrů, a tím jsem i vyhrála,“ usmívala se legendární sportovkyně. Z Helsinek tak manželé odjížděli se čtyřmi zlatými medailemi a celý svět se jim klaněl a obdivoval je. Nebylo skloňovanějšího jména než Emil Zátopek. Před další olympiádou byla na Zátopkových velká tíha odpovědnosti a všichni k nim upírali zrak. Bohužel Daně hody nevyšly a skončila čtvrtá. Emilovi se také nedařilo, protože byl po operaci kýly, kterou stále oddaloval, až šel na nejpozdější možný termín před odletem na olympiádu. Logicky tak neměl čas na pořádnou na rekonvalescenci, pořádný trénink, a nakonec skončil v maratónu šestý. Poté svou zářnou kariéru ukončil, ale Dana se rozhodla v dalších bojích o cenný kov pokračovat a vyplatilo se. Z olympiády v Římě (1960) přivezla krásnou stříbrnou medaili. Pak teprve i ona ukončila svůj splněný sportovní sen. 

Osud jim nedopřál vlastní děti 

Manželé měli společně nádherný život, ale oč více se jim dařilo na poli sportovním, v tom soukromém se Dana trápila. „Byla jsem nešťastná, když jsem zjistila, že nemohu mít děti a že běhám po doktorech marně,“ přiznala tehdy úžasná žena, pro kterou bylo toto zjištění velmi bolestivé. Emil jí byl samozřejmě velkou oporou a věděl, že ji nikdy neopustí a hezký život mohou mít i tehdy, když budou jen oni dva. „Utěšoval mě a říkal: Proč se trápíš? Myslíš, že když my nebudeme mít děti, tak lidstvo vymře? Hustil to do mě tak dlouho, až mně to přestalo vadit,“ dodala Zátopková, jež s milovaným Emilem prožila nádherných dvaapadesát let. 

Do sportovního nebe odešel PAN Zátopek na podzim 2000. Trápily ho vleklé zdravotní problémy. Dana pak žila bez svého Ťopky, jak mu s oblibou říkala, ještě více než devatenáct let, než v roce 2020 odešla za milovaným mužem. Jejich sportovní příběh lásky je jako z románu a mnozí by si z nich mohli a měli vzít příklad.  

Osud nadělil manželům Zátopkovým tu nejkrásnější společnou cestu. Víte však, kdo stojí po boku další olympijské legendy Jana Železného?