Místo tragédie přišla komedie
Jejím snem bylo obsazovat role v tragédiích, jenže bohužel tomu příliš nepřál její mírně šišlavý hlas, který seděl spíše na komické role. Kromě toho měla Zdenka Baldová velmi špatnou paměť na texty, kvůli čemu si často nemohla vzpomenout na svůj text a začala breptat a přeříkávat se. Ze své vady si však udělala svoji přednost, jelikož její přeřeky královsky bavily diváky v publiku. Netrvalo dlouho a stala se nejoblíbenější komičkou z celého souboru Národního divadla. Na diváky navíc dokázala přenést i svůj bezbřehý optimismus. V divadle zazářila v roli paní Kukuškinové ve Výnosném místu, Tekly Ivanovny v Ženitbě nebo sochařovy ženy v Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou. V roce 1953 jí byl udělen titul Zasloužilá umělkyně a v roce 1955 získala titul Národní umělkyně. Rok 1958 byl pro ni stěžejní, co se týče filmových rolí, jelikož natočila hned dvě životní role. Jednou z nich byla babička Skořepová v komedii Páté kolo u vozu a druhou despotická majitelka domu paní Dulská v tragikomedii Morálka paní Dulské. Její největší filmový úspěch ji však bohužel potkal až na sklonku života, kdy již během natáčení obou filmů byla velmi vážně nemocná. Jen pouhý týden po premiéře filmu Morálka paní Dulské zemřela. Herečtí kolegové její smrt oplakávali a vzpomínali na ni jako na velmi skromnou a laskavou ženu, které všichni říkali „Baldinka“.
