Během 2. světové války se objevilo mnoho hrdinů, kteří riskovali vlastní životy, aby pomohli spojencům porazit nacistickou mašinérii. Mezi těmito hrdiny byla i žena jménem Virginia Hall, která se stala jednou z nejznámějších a nejúspěšnějších špionek 2. světové války. Její příběh zobrazuje neuvěřitelnou odvahu, vytrvalost a důvtip, které jí umožnily sehrát klíčovou roli proti nepříteli.
Virginia Hall se narodila 6. dubna 1906 v Baltimoru ve státě Maryland. Byla vzdělanou a ambiciózní mladou ženou, která se snila o kariéře diplomata. V roce 1933 zakopla o plot a nešťastnou náhodou se střelila do levé nohy puškou při lovu ptáků. Poté, co byla s gangrénou na pokraji smrti, jí byla noha amputována, což jí zachránilo život. Bohužel, kvůli jejímu postižení byla její žádost o přijetí do diplomatických služeb zamítnuta. To ji však neodradilo od toho, aby přispěla k boji proti nacistům.
Po vypuknutí 2. světové války se Virginia Hall připojila ke zdravotní službě, kdy se roku 1940 stala řidičkou sanitky pro francouzskou armádu. Nicméně ji její vášeň pro zpravodajskou činnost přivedla do organizace Special Operations Executive (SOE), předchůdce dnešní CIA. Své schopnosti a vynikající organizační dovednosti uplatnila při organizaci a provádění sabotážních misí za nepřátelskými liniemi. Virginia působila dále jako tajná agentka, kdy se musela sama naučit řadu náročných věcí, jako získávat kontakty, podplácet lidi, schovávat se atd. Jednou z nejvýznamnějších akcí, kterou Virginia Hall provedla, bylo proniknutí do Francie, která byla tehdy okupována nacisty. Přestože měla v patách nepřátelskou zpravodajskou službu, dokázala se dostat až do Lyonu a stát se klíčovým členem francouzského odboje. Pod falešnou identitou organizovala zpravodajskou síť, sbírala informace o německých aktivitách a pomáhala spojencům při sabotážích a záchraně vězňů.
Virginia Hall byla extrémně zručná v používání různých technik špionáže. Uměla skvěle maskovat svoji totižnost, využívala kryptografii a šifry a měla dokonalou paměť na tváře a jména. Kromě toho byla také velmi odvážná a schopná se přizpůsobit různým situacím. Její postižení jí nikdy nebránilo v tom, aby svoji práci odváděla na jedničku. Její špionské úspěchy a schopnost uniknout z hned z několika pastí jí vynesly přezdívku „Nejnebezpečnější špionka 2. světové války“, kterou jí dali nacističtí vůdci. Byla pro ně prioritou a snažili se ji dopadnout co nejdříve. Navzdory jejich úsilí jim však Hall vždy unikla.
Po skončení války byla Virginia Hall oceněna za své hrdinství a odvahu, kdy dostala kříž za zásluhy a byla jmenována čestkou členkou Řádu britského impéria. Jelikož zpravodajská práce byla její vášní, nechtěla odejít do důchodu, a tak se stala jednou z prvních žen, která se připojila k nově vzniklé CIA. Zde pokračovala ve své kariéře a poskytovala cenné informace o sovětské hrozbě během studené války. V roce 1948 rezignovala a o dva roky později byla znovu přijata na jinou kancelářskou práci. Během svého pobytu v Haute-Loire se Virginia Hall seznámila s poručíkem OSS Paulem Goillotem, se kterým spolupracovala a zamilovala se do něj. V roce 1957 se po letech soužití vzali. Odešli společně na farmu v Barnesville v Marylandu, kde Virginia žila až do své smrti. Zemřela 8. července 1982 ve věku 76 let. Její manžel ji přežil o pět let.
