Potomci, kteří své rodiče, i přes jejich hrůzné činy, celoživotně brání
Najdou se ale také potomci nacistických zločinců, kteří i přes jasné důkazy dodnes popírají válečné činy svých rodičů. Například dcera šéfa SS Heinricha Himmlera Gudrun považovala až do své smrti svého otce, který v jejích patnácti letech spáchal sebevraždu, za hrdinu a na výlet do koncentračního tábora v Dachau měla krásné vzpomínky. Hitlera považovala za svého strýčka, který dle jejích slov pouze nařídil otci "svoz odpadu říše“. S nacisty sympatizovala i po válce a s manželem stejného založení si vyzdobili byt tak, že vypadal jako Himmlerovo muzeum. Gudrun dokonce v roce 1952 založila hnutí s názvem Viking Youth, které mělo navazovat na Hitlerjugend. Trvalo dlouhých čtyřicet let, než bylo zakázáno.
Když byl další nacistický zločinec Rudolf Hess v roce 1941 ve Velké Británii zatčen, byly jeho synovi Wolfovi pouhé tři roky. Se svým otcem se již nikdy nesetkal, až do jeho smrti v roce 1987 si s ním ale pravidelně dopisoval a všemožně se snažil dostat ho z vězení. Jeho petici pro osvobození Rudolfa Hesse údajně podepsalo více než 350 000 lidí.
Dcera zakladatele gestapa Hermanna Göringa Edda byla Hitlerovou chráněnkou a vyrůstala v nepředstavitelném luxusu, který skončil, když si její otec vzal po válce ve vězení život. Edda ctila památku svého otce a dle jejího názoru byl norimberský proces bezprávný.
Samotný vůdce Říše Adolf Hitler naštěstí nikdy žádné legitimní potomky neměl a spáchal sebevraždu dřív, než byl dopaden, jeho hrůzný odkaz tak naštěstí nemohl pokračovat.