Kdokoliv se s nimi setkal na natáčení, zůstal na chvíli jako opařený. Je až neskutečné, jak moc silné geny podědili synové legendárního herce Vladimíra Dlouhého (†52). Jiří s Janem kráčí v tatínkových stopách, navíc mají i stejná gesta. To je to, co kolegy slavného táty vždy upoutá a vžene jim slzy do očí. Osmnáctiletá dvojčata jsou už nyní osobnostmi a každý je jiný. Jeden přemýšlivější a druhý tak trochu rebel. Tátu ale mají oba navždy v srdci. Podívejte se v naší galerii, jak dnes mladí pánové vypadají.
O tom, že byl Vladimír skvělým hercem, se asi ani nemusíme rozepisovat. Dokázal ztvárnit jakoukoliv roli a po zásluze získal také ceny Český lev. Všichni si ho pamatujeme například jako Petra Máchala z pohádky z Čerty nejsou žerty, Petra z Arabely, nebo z filmu Kajínek. Herec exceloval také na divadelních prknech, kde hrál až do posledního dechu.
Bohužel synové mají na tatínka velmi málo vzpomínek. Vladimír zemřel na rakovinu, když byli jeho chlapci ještě prckové. „Táta odešel, když nám byly necelé čtyři roky. Poznali jsme ho až později prostřednictvím vyprávění, fotek, videí a samozřejmě i díky jeho herecké práci,“ prozradil Honza pro Idnes.cz s tím, že poctivě sleduje tatínkovy filmy a záznamy z jeho představení. Samozřejmě také maminka, herečka Petra Jungmanová vyprávěla synům o svém manželovi a přiblížila jim tatínka z jiné stránky než jen z té herecké.
Vzhledem k tomu, že se oba rodiče věnovali a věnují herecké branži, také chlapce toto prostředí zlákalo. „Ve třetí třídě jsme se s Janíkem zúčastnili konkurzu v kladenském divadle, který jsem nakonec vyhrál. Byl jsem nadšený. Páni, já hraju v divadle, říkal jsem si a všude se chlubil,“ popsal Jirka, který tak jako první okusil prkna, co znamenají svět, a to hned ve městě, kde se narodila jeho maminka. Rozhodně se však nejednalo o nějakou protekci. Samozřejmě známé příjmení není někdy na škodu, ale v tomto případě to tak nebylo.
Naopak, jméno Dlouhý s sebou přináší velká očekávání. Vladimír byl geniálním hercem. Stejně tak jeho bratr Michal, jenž dodnes hraje a je také skvělým dabérem. Chlapci měli jasno, že by v této rodinné tradici dále pokračovali. Jejich kroky pak po základní škole vedly logicky na konzervatoř. Během studií pak na jejich stole přistála pozvánka na konkurz do nekonečné Ulice. „Nabídka z Ulice mě překvapila. Ze začátku jsem si nebyl jistý, jestli bychom měli tak pravidelný natáčecí rozvrh přijmout, když jsme prvním rokem na pražské konzervatoři, kde se zameškání vyučovacích hodin bere jako ‚fatální čin‘,” popsal Honza své prvotní pocity a je celkem překvapivé, že takto dokázal uvažovat tehdy šestnáctiletý puberťák. Nakonec se s produkcí domluvili, že budou točit především o víkendech. Pro mladé pány je tato zkušenost skvělou praxí, kterou si za roky natáčení prošlo mnoho hvězdiček a hvězd našeho filmového rybníčku.
Svůj talent však Jirka s Honzu nepředvádí jen na televizní obrazovce, ale dostali velkou příležitost v Činoherním klubu. Je to pro ně obrovská zkušenost a jsou nadšeni, že je herečtí bardi přijali velmi vřele mezi sebe. „Máme štěstí, že můžeme vidět v rámci zkoušení geniální herce, jak tvoří. Z toho se nejvíc učíme,“ prozradil nadšený Jiří pro Super.cz, že v divadle panuje přátelská atmosféra. Dvouvaječná dvojčata tak dělají mamince velkou radost a tatínek se na ně jistě pyšně dívá z nebe. Ostatně v jednom ze synů má svou kopii. „Že jsem nejen vzhledově, ale i hlasem celý on, slýchám poměrně často. Lidi mě s ním srovnávají,“ uvedl Jan, že ho to samozřejmě těší, ale jeho táta byl jen jeden.
Dvouvaječná dvojčata tak dělají mamince velkou radost a tatínek se na ně jistě pyšně dívá z nebe. Ostatně v jednom ze synů má svou kopii. „Že jsem nejen vzhledově, ale i hlasem celý on, slýchám poměrně často. Lidi mě s ním srovnávají,“ uvedl Jan, že ho to samozřejmě těší, ale jeho táta byl jen jeden.
Naopak Jiří je pak zase srovnáván se strýčkem Michalem. Takže s velkou nadsázkou na obrazovce a divadelních prknech pobíhají mladší verze legendárních bratrů Dlouhých. Bude hodně zajímavé sledovat kroky nadaných mladíků, ale vzhledem k talentu by nemuseli zůstat zaškatulkovaní jen v televizních seriálech, ale postupně se vypracovat v nadějné umělce.
Srovnávání se slavnými rodiči se potomci zkrátka nikdy neubrání a je jedno, jestli se jedná o herce či sportovce. Očekává se, že maminka a tatínek dali svým dětem stejný talent, jako mají oni a veřejnost je pak bedlivě sleduje.
Idnes.cz, Super.cz, Autorský článek
